Podle Izraele zavradil argentinskho prokurtora Alberta Nismana rnsk agent
Velk rozhoen vyvolala v Argentin zhadn lednov smrt prokurtora Alberta Nismana, kter byl zavradn tsn pedtm, ne veejn obvinil rn z teroristickho toku na idovsk stedisko v Buenos Aires v roce 1994 a argentinskou prezidentku Cristinu Kirchnerovou ze zatajovn tto skutenosti. Vyetovn Nismanovy smrti zatm nic pevratnho nepineslo, pestoe se zd jasn, e s vsledky jeho eten dvacet let starho atenttu pmo souvisela. Jedin posun pedstavovalo podn aloby na prezidentku nejvym sttnm zstupcem, jen Nismanovm zvrm v.
Zato koncem tdne nabdl nepjemn pekvapen federln soudce Daniel Rafecas, kdy alobu na Kirchnerovou zamtl a jej trestn sthn zastavil. Dkazy pr nejsou prkazn a prezidentka dn zloin nespchala.
Nisman vyetoval atentt, jen si vydal 85 mrtvch, deset let a jako prvn pinesl jasn dkazy, e jej spchal libanonsk Hizballh na objednvku a za penze rnu. Vyptral i konkrtn rnsk politiky, kte tok pipravili, a dal vydat mezinrodn zatyka na bvalho prezidenta Akbara Hemho Rafsandnho, nkdej ministry zahrani a obrany Alho Akbara Velajtho a Ahmada Vahdho, bvalho velitele Revolunch gard Mohsena Rzho, nkdejho fa tajnch slueb Alho Fallahidna a dal rnce. Nisman tak zajistil odposlechy, kter dokazovaly, e Kirchnerov a ministr zahrani Hctor Timerman se snaili rnsk podl na toku zahladit vmnou za vhodn obchodn dohody s rnem. Policie po Nismanov smrti nala v jeho byt nvrh zatykae na prezidentku. Nisman vak tak tsn ped vradou veejn prohlsil, e v, jak dostat rnsk politiky ped soud, a stopa tak vedla obma smry.
Zatmco argentinsk veejnost podezv spe okruh Kirchnerov a jet ped tdnem poadovalo v Buenos Aires spravedlnost skoro 400 000 lid, zajmav rozuzlen ppadu nabdly izraelsk zpravodajsk zdroje. Podle nich Nismana zavradil rnsk agent, jen si jeho dvru zskval tyi roky. Vydval se za zbha z rnsk tajn sluby a sliboval mu citliv materily tkajc se argentinskho atenttu. Aby ho navnadil, pedal mu autentick dokumenty, kter z ppravy toku usvdovaly vysoce postavenho zpravodajce Mohsena Rabbnho, jen psobil na rnskm velvyslanectv v Buenos Aires. Kdy agent Nismana pesvdil, e je neptelem rnskho reimu, namluvil mu, e z Tehernu pijd dal zbh s dleitmi dokumenty. Zavzal ho k mlen, nadil mu, aby poslal pry svch deset bodyguard a byl doma sm, a k nmu s druhm rncem pijde. Na smluven schzce pak Nismana zastelil pistol, kterou si prokurtor vypjil na svou ochranu. Vrah po inu opustil dm v pestrojen a odletl z Argentiny dv, ne bylo Nismanovo tlo nalezeno.
Podle izraelskch zpravodajc se rn snail Nismana umlet devt let a zce spolupracoval s vldou a tajnmi slubami Argentiny. Nisman byl v kontaktu s izraelskm Mosadem a CIA a vyptral nejen konkrtn strjce atenttu, ale odhalil i nepjemn detaily tajnch operac rnsk rozvdky proti Zpadu.
I kdy izraelskou verzi Nismanovy vrady nelze ovit, nevypad nepravdpodobn a alespo za zmnku stoj. rnsk bezpenostn sloky se politickch vrad dopoutj asto na domc pd i na Zpad a Alberto Nisman mohl rnsk pedstavitele ohrozit zvlt nyn, kdy se Tehern sna doshnout vhodn mezinrodn dohody o svm jadernm programu.
Argentinsk vyetovn pokrauje a nekon ani ppad prezidentky Kirchnerov, nebo se oekv, e nejvy sttn zstupce se proti zastaven jejho trestnho sthn odvol.
Vyslno na Ro Plus, publikovno na www.rozhlas.cz/plus