Argentinou ots jeden z nejvtch skandl v jej modern historii. Je to afra pln konspiranch teori, kter piivuje i prezidentka Cristina Fernndezov, a otaznk, je obestely tajemn mrt sttnho alobce Alberta Nismana. V jeho centru je ale teroristick tok v Buenos Aires z 18. ervna 1994. Tehdy neznm pachatel odplili ped budovou idovskho centra automobil naloen trhavinami. Nejkrvavj tok v djinch zem si vydal celkem 85 mrtvch a pes 200 zrannch.
Nestupn alobce
Ppadem se zaal zabvat sttn zstupce Nisman, kter po nkolika letech vyetovn obvinil z toku libanonsk hnut Hizballh. Za nitky vak z pozad dajn tahal rn, kter ml celou akci zaplatit. Veker obvinn ale jak Hizballh, tak Tehern odmtly. Nisman pozdji zveejnil jmna osmi podezelch vysoce postavench rnc, vetn pozdjho prezidentskho kandidta Mohsena Rezho.
Na zatku roku se cel ppad dostal do dalho djstv, kter pipomn scny ze pionnch romn. Nisman toti piel s novm odhalenm - prezidentka s dalmi leny vldy dajn jednala s rnem o tajn dohod. Na jejm zklad by Tehern zaal do Argentiny vyvet ropu, zatmco Buenos Aires by na opltku rncm nabdlo obil a hovz maso. Vmnou za dohodu by vlda zametla rnskou roli pi toku pod koberec.
V pondl 19. ledna ml Nisman pedloit v argentinskm Kongresu 289strnkovou zprvu, v n prezidentku a ministra zahrani Hctora Timermana obviuje, e chtli krt vyetovn teroristickho inu. Zprva mla obsahovat i pepisy telefonickch rozhovor, kter potvrzuj vyjednvn mezi Argentinou a rnem. Ty Nismanovi poskytla tajn sluba.
Pondlnho rna se ale Nisman nedoil. Byl nalezen s kulkou v hlav ve svm byt v Buenos Aires. Vyetovatel nejprve uvedli, e si alobce vzal ivot sm. To pak potvrdila i prezidentka.
Pry s tajnou slubou
U po tech dnech ale policie otoila a vzala zpt sv slova o sebevrad. Kolem ppadu se toti vyrojily pochybnosti. Mimo jin se Nisman ml stelit zbran do spnku, avak na jeho rukch se dn steln prach nenael. Zbra si dajn vypjil od kolegy, i kdy ml doma dv legln dren pistole. A podobnch otzek je vc.
Obrtila i Fernndezov a pila s konspiran teori: za vradou Nismana je tajn sluba Secretara de Inteligencia (SI), je se proti n spikla. Jednm ze spiklenc je pr Antonio Stiusso, bval f SI, jeho nedvno prezidentka odvolala. Fernndezov tvrd, e Stiusso a dal agenti poskytli Nismanovi falen informace ohledn tajn dohody s rnem. Agenti se chtli Nismana zbavit a vrhnout patn svtlo na ni a jej vldu. I proto se rozhodla tajnou slubu, je od pdu vojensk junty v roce 1983 doznala jen malch zmn, rozpustit a vytvoit novou, transparentnj.
Kde je v celm pbhu pravda, se neodvauj odhadovat ani odbornci. Prominentn novin a bojovnk za lidsk prva Horacio Verbitsky upozoruje na rozpory v Nismanov zprv, protoe argentinsk vlda naopak na Interpol tlaila, aby zatykae na podezel rnce ponechal v platnosti. "Nebudu spekulovat, protoe nevm, kdo ho zabil. V zemi mon funguj temn sly'," ekl pro BBC.
Na socilnch stch se vyrojily dal konspiran teorie. Nkter z nich naopak vin prezidentku.
Z obav o svj ivot pak v nedli narychlo Argentinu opustil novin Damian Pachter, kter jako prvn o smrti Nismana informoval a poukazoval i na podezel okolnosti. Pot co ho dajn zaali sledovat tajn agenti, odletl do Izraele, kde hodl njak as zstat.
V, co se stalo? Fernndezov ji brzy z prezidentskho palce odejde. Jej mandt kon v prosinci a tet funkn obdob argentinsk stava zakazuje.
Foto: TK
V, co se stalo? Fernndezov ji brzy z prezidentskho palce odejde. Jej mandt kon v prosinci a tet funkn obdob argentinsk stava zakazuje.
Foto: TK
V, co se stalo? Fernndezov ji brzy z prezidentskho palce odejde. Jej mandt kon v prosinci a tet funkn obdob argentinsk stava zakazuje.
Foto: TK
V, co se stalo? Fernndezov ji brzy z prezidentskho palce odejde. Jej mandt kon v prosinci a tet funkn obdob argentinsk stava zakazuje.
Foto: TK