O vtzstv dlouholetho starosty Buenos Aires Macriho svdily u prvn odhady po uzaven volebnch mstnost, nakonec ml ale opozin kandidt mnohem men pevahu, ne pedpovdaly pedbn przkumy veejnho mnn. Za favorita hlasovn byl pitom dlouho povaovn Scioli, kter ml podporu konc prezidentky Cristiny Fernndezov Kirchnerov a kter tsn vyhrl i prvn kolo voleb.
Fotogalerie
Zobrazit fotogalerii
estapadestilet Macri pochz z bohat podnikatelsk rodiny italskch pisthovalc. Vystudoval stavebnictv a pracoval v rodinn stavebn firm SIDECO. A do roku 2008 foval fotbalovmu klubu Boca Juniors a s tmem zail jedno z nejspnjch obdob v jeho historii, kdy zskal 17 rznch titul.
Pro politickou kariru se dajn rozhodl u v roce 1991, kdy byl unesen a dvanct dn zadrovn lidmi z prosted organizovanho zloinu. Proputn byl a po zaplacen vysokho vkupnho. A v roce 2003 vak zaloil pravicovou stranu Zvazek ke zmn. V roce 2007 se stal starostou tmilionovho hlavnho msta Buenos Aires, kterm je dodnes.
Kandidaturu na prezidenta dve odmtal. Letos vak do voleb vstoupil s tm, e hodl urychlit reformy, kter by vedly k ekonomickmu oiven zadluen zem. Chtl by tak zlepit mezinrodn vztahy s USA, Brazli, Chile i Velkou Britni.
Macriho volii bouliv slav
Macriho stoupenci zaali v nedli veer mstnho asu (po plnoci v pondl SE) vtzstv mohutn slavit v centru hlavnho msta, davy se sely zejmna pod znmm obeliskem na td Avenida 9 de Julio.
Dneek je historickm dnem... Je to zatek nov ry, kter ns dovede k pleitostem nutnm pro to, abychom mohli rst a rozvjet se, ekl nov zvolen prezident v projevu v sdle svho tbu. Do adu bude Macri uveden 10. prosince.
Podle nkterch nzor byly volby referendem o tom, zda m zem nadle pokraovat v levicov orientovan politice. Jet ped 100 lety byla Argentina povaovna za jednu z nejbohatch zem svta, v poslednch desetiletch jde ale od jedn ekonomick krize ke druh. Pedstavitel Argentiny nejsou ochotni otevt trh a prosazuj tdr sociln programy, upozornila agentura Reuters.
spch pravice ve volbch hlavy sttu ukonil v jihoamerick zemi dvanctiletou ru zvanou kirchnerismus, bhem n post hlavy sttu zastval nejdv Nstor Kirchner a poslze jeho manelka Cristina Fernndezov Kirchnerov. Ta u pes svou obrovskou popularitu po dvou volebnch obdobch v ele sttu svj post obhajovat nesmla.