Nismanovo tělo údajně leželo v koupelně v bytě zamčeném zevnitř. Podle první zprávy podlehl střelnému zranění, zbraň prý policie nalezla poblíž těla. Právě dnes měl Nisman před poslanci vysvětlit obvinění vznesená vůči Fernándezové a ministrovi zahraničí Héctorovi Timermanovi.
Podle argentinské justice odpálila 18. července 1994 automobil naložený trhavinami před centrem židovských organizací skupina teroristů z libanonského radikálního šíitského hnutí Hizballáh, kterou zaplatil Írán. Útok si vyžádal 85 mrtvých a více než 200 zraněných. Argentina má největší židovskou komunitu v Latinské Americe.
Podle Nismana plánovali politici očistit sedm mužů podezřelých ze spáchání teroristického činu, aby tak mohli s Íránem zahájit jednání o dodávkách ropy. "Prezidentka a ministr zahraničí učinili zločinná rozhodnutí, aby vykonstruovali nevinu Íránu, a mohli tak ukojit obchodní, politické a geopolitické zájmy," uvedl Nisman minulý týden.
Vláda jeho tvrzení označila za "bláznivé, absurdní, nelogické, iracionální, směšné a neústavní". Příslušný soudce měl o přípustnosti žaloby rozhodovat v únoru.
Nisman se podle listu Clarín před pár dny nechal slyšet, že by kvůli tomuto případu "mohl skončit mrtvý".
V roce 2007 byla zveřejněna jména šesti podezřelých z atentátu včetně bývalého íránského ministra obrany. Islámská republika dodnes jakýkoli podíl na činu odmítá. Fernándezová se pokusila v roce 2013 navzdory kritice židovských organizací i Izraele o vytvoření vyšetřovací "komise pravdy", v níž by zasedli zástupci Argentiny i Íránu. Argentinský soud ale tehdy návrh zamítl.
reklama
