Macri nástupem do úřadu ukončil dvanáctiletou vládu levice v této druhé největší latinskoamerické zemi. Před sebou má šestapadesátiletý Macri obtížný úkol - zejména oživit argentinskou ekonomiku, která poslední roky zažívá další krizi.
Někdejší podnikatel chce využít potenciálu Argentiny k oživení třetí největší ekonomiky Latinské Ameriky. Nebude to mít jednoduché, zemi trápí zhruba 30procentní inflace, vysoký schodek rozpočtu (v první polovině letošního roku vzrostl asi o 4,2 procenta HDP) a stagnace ekonomiky. Macri chce mimo jiné nechat nadhodnocenou měnu oslabit, aby podpořil export.
Syn italského přistěhovalce a bohatého magnáta Macri ukončil v zemí dvanáctiletou éru zvanou kirchnerismus, během níž byl prezidentem Néstor Kirchner a poté osm let jeho manželka Fernándezová. Oba tíhli k levicové politice, zvyšovali sociální výdaje a udržovali kontakty zejména s levicovými prezidenty v regionu, včetně radikálního Venezuelce Huga Cháveze či Bolivijce Eva Moralese. Macri naopak slíbil zlepšení vztahů s USA.
Dnešní slavnostní přísahy se zúčastnilo několik hlav států hispanoamerického regionu, včetně bývalého španělského krále Juana Carlose I. Poprvé od konce diktatury v zemi v roce 1983 se jí však nezúčastnil odstupující prezident. Cristina Fernándezová se s Macrim před dnešním ceremoniálem dostali do křížku ohledně místa a času, kde se má předání úřadu konat. A prezidentka pak účast odmítla.
Macri v listopadových prezidentských volbách porazil kandidáta vládní levicové koalice Daniela Scioliho. Fernándezová už podle ústavy nemohla usilovat o třetí mandát, kandidovat může znovu až v roce 2019.
reklama