Dlouh lta pstitel Jos Manuel Ortega vyvel vno odrdy Malbec z Argentiny do zahrani. Te ale bude muset export omezit. A nejen to. Ukonit bude muset i produkci dostupnjch vn, kter se na pultech obchod a vinotk obvykle prodvaj za devt a 12 dolar, tedy v pepotu za 195 a 260 korun.
Za Ortegovo rozhodnut me vysok inflace v Argentin, kter pat mezi nejvy ve vysplejm svt. Inflace zvyuje produkn nklady natolik, e se Ortegovi nevyplat takov vna prodvat. Rostou jak nklady na prci, tak napklad i na zpracovn hrozn, sten vna nebo na nkup etiket. "A se situace vyjasn, tak se k tmto vnm opt vrtme," uvedl pstitel pro americk denk The Wall Street Journal.
Podobn jsou na tom i dal vinai z Argentiny, kte dve zavali siln rozkvt. "Naim zamstnancm jsme zvili platy o 15 procent, co jen tak tak pokryje leton inflaci," uvd vina Michael Evans z Mendozy. I ten musel nedvno omezit vvoz Malbecu.
Argentina nesm svm vitelm vymnit dluhopisy za nov, rozhodl americk soud - tte ZDE
Jak ve sv zprv uvedla banka Rabobank, jen bhem ty uplynulch let produkn nklady argentinskch pstitel vna vzrostly o sto procent. Na rostouc nklady pitom podle odbornk nemohou reagovat nrstem cen, protoe na svtovm trhu s vnem u existuje obrovsk konkurence.
Jak vysok je inflace?
Podle oficilnch daj se inflace ve tet nejvt ekonomice Latinsk Ameriky pohybuje kolem deseti procent. S tm ale nezvisl ekonomov nesouhlas a hovo o 35 a 40 procentech. Na nedvryhodn data argentinskho statistickho adu – nejen v ppad inflace, ale napklad i daj o hrubm domcm produktu – dlouhodob poukazuje napklad i Mezinrodn mnov fond.
Ekonomov oekvaj, e se hospodsk situace v Argentin bude jet zhorovat. Zem se nedvno ji podruh za poslednch 12 let dostala do stdia technickho bankrotu. A to kvli letitmu sporu s hedgeovmi fondy o splacen cel ve dluhopis vydanch jet ped bankrotem z roku 2002. Dohoda s fondy, kter Buenos Aires oznauje za "sup", je zatm v nedohlednu. Bez n se ale Argentina neme vrtit na finann trhy.
Omezujeme dovoz
Argentinsk vlda veden prezidentkou Cristinou Fernndezovou reaguje na souasn pote dalmi zsahy do ekonomiky. Aby zabrnila odlivu devizovch rezerv, je jsou na osmiletm minimu, prohlubuje opaten, kter jet vce omezuj dovoz. Argentinci se tak potkaj se stle akutnjm nedostatkem soustek, autodl nebo teba i lk. Problmy kvli tomu rostou napklad v automobilovm prmyslu nebo klovm zemdlskm sektoru. Argentinsk poboka automobilky Fiat u kvli nedostatku potebnch dl musela omezit svoji produkci.
Ani budoucnost nen pli rov. "Vlda jet posl dohled nad dovozem i odlivem kapitlu, aby udrela devizov rezervy. A to bude mt samozejm negativn dopad na hospodsk rst," domnv se ekonom Sebastian Vargas z banky Barclays. Analytik David Rees z Capital Economics oekv, e argentinsk ekonomika letos klesne o dv a ti procenta. "Roste riziko, e recese se pesune tak do roku 2015," dodal.