V jednom z poslednch sel asopisu Economist m zaujal lnek nazvan Argentinsk tragdie, pojednvajc o smutnm vvoji argentinsk ekonomiky. V pbhu tto zem lze nalzt zajmav paralely s minulost i se souasnm stavem esk spolenosti a vm, e stoj za to, se na srovnn obou zem podvat ble.
V roce 1914 patila Argentina mezi deset nejvysplejch zem svta a byla daleko ped Franci, Nmeckem i Itli. Pro emigranty z Evropy byla tehdy Argentina lkavj ne teba Kalifornie. Stolet stdn autoritskch a populistickch reim pivedlo zemi tm ke krachu v roce 2001 a stav ekonomiky o 13 let pozdji nen na zklad nekompetentnho veden zem o moc lep. Stty jako Uruguay nebo Chile, na kter se ped pr destkami let dvali Argentinci jako na chud pbuzn, jsou ji bohat ne oni a dal jihoamerit soused se k rovni Argentiny rychle bl. Dti z Uruguaye, Chile, Brazlie i Mexika maj daleko lep vsledky ve srovnvacch testech ne mlad Argentinci. V nejnovjm ebku vnmn korupce ve svt je Argentina na 106. mst a dopad v tomto srovnn daleko he ne Kolumbie, Peru nebo Ekvdor.