Na centrlnm nmst Plaza de la Repblica v Buenos Aires se ve tvrtek veer shromdil mnohatiscov dav, abyvyjdil nespokojenost se souasnou vldou, jej smr udv zejmna prezidentka Cristina Fernndezov. Dal tisce lid vyrazily do ulic a ped prezidentsk palc znm pro svou barvu jako Casa Rosada.
Tamn mdia o tto udlosti hovo jako o nejvt demonstraci za posledn desetilet, do ulic jihoamerick metropole a dalch mst vyrazilo dajn a nkolik stovek tisc protestujcch. dn oficiln sla vak neexistuj. Podporu svm krajanm vyjdili i Argentinci ijc v zahrani,demonstrovalo sev New Yorku, Londn i Sydney.
Fotogalerie
Zobrazit fotogalerii
Opozice svolala demonstraci na protest proti rostouc inflaci, vysok kriminalit a vudyptomn korupci. Ze stvajc krize, s n se Argentina potk, vin hlavn prezidentku.
Podle oficilnho stanoviska vldy dosahuje inflace v zemi dvancti procent. Nicmn podle analytik je skuten slo pravdpodobn mnohem vy. Naposledy vz varoval Argentinu ped zkreslovnm informac Mezinrodn mnov fond. Pokud pr do prosince neposkytne dvryhodn data tkajc se ekonomickho rstu a inflace, mohly by j ze strany spoleenstv hrozit sankce.
Argentinsk vlda se k demonstrujcmmasm postavila skepticky. Za zpomalen ekonomiky podle n me souasn celosvtov krize, nikoli kroky vldy. Pznivci Fernndezov tvrd, e protest svolali lid ze stedn a vy tdy, kte se boj ztrty svch privilegi kvli sttn podpoe pro chud a nezamstnan.
Fernndezov d zmnu stavy, kandidovat chce i potet
Protestujc rovn poukazovali naskutenost, e se Fernndezov sna obejt stavu tak, aby mohla bt zvolena do ela sttu i potet.
Pokud se j poda zskat dvoutetinovou podporuvobou komorch kongresu, prosad zmnu bodu, kter doposud povolovalargentinsk hlav sttu psobit pouze ve dvou funknch obdobch.
Dve se dokonce spekulovalo i o variant, eby se na prezidentsk post vrtit jej manel Nstor Kirchner. Prezidentsk pr dokonce v roce 2010 prohlsil, e se nebrn vldnout Argentin do roku 2020. Krtce na to Kirchner ovem zemel.
Kirchnerstl v ele zem v letech 2004 a 2007. Oznovuzvolen tehdy odmtl usilovat a jako oficilnho prezidentskho kandidtaFronty za vtzstvdosadilFernndezovou.
Prv snaha udret prezidentsk post co nejdle vrukou tohoto manelskho pru je trnem v oku opozice.Odprci Fernndezovou vinze zasahovn donestrannosti soud a nezvislosti tisku.
Sv mocensk ambice projevila prezidentka napklad v roce 2010, kdyodvolala nepohodlnho generlnho editele argentinsk centrln banky Matina Perze Redrada a dosadila na jeho msto politicky loajln Maru Jos Sarmientovou. Redrado toti odmtlzvltn dekret Fernndezov na vytvoen fondu rezerv z centrln banky, kter ml pomoci splatit zahranin dluhy zem.
Speciln fond ve vi 6,6 milionu dolar tehdy neschvlil aniargentinsk sent. Fernndezov jej ale obela a penze nechala odeslat na ministerstvo financ. Jejich pouit zabrnil a soud.
Nctilet volii by j mohli pinst a milion hlas navc
Dal kontroverzn zmnou, o kterou se prezidentka nedvno zasadila, je snen vkov hranice voli ze stvajcch osmncti let na estnct. Tento posun by mohl zsadn ovlivnit volby zkonodrc v ptm roce a v neposledn ad i prezidentsk volby v roce 2015. Argentina toti vol hlavu sttu, stejn jako dvoukomorov parlament, v pmch volbch.
Opozice Fernndezovou kritizuje, e zmnu prosadila prv kvli hlasm mladch, kter by mohly pomoci zvtzit jak jej stran, tak za nkolik let i j samotn v pm prezidentsk volb.Pokud by toti k urnm pili vichni nctilet disponujc volebnm prvem, mohla byto souasn prezidentce pinst amilion hlas navc (vce o snen vkov hranice voli v Argentin tte zde).
Nicmn ani onen milionpotencilnch hlas a zmna stavy mon nebudou Fernndezov stait k obhjen mandtu. Podle vzkum veejnho mnn jej obliba mezi lidmi neustle kles. Jet ped rokem se prezidentka tila pzni 63procent Argentinc. Nyn j vak fand lehce pes dvacet procent obyvatel zem.