Nov argentinsk prezident Mauricio Macri se pesthoval do prezidentskho palce teprve zhruba ped mscem a pl. A u stail rozjet nkolik hospodskch reforem, vetn uvolnn kontroly nad kurzem pesa. Nyn hodl vyeit spor s hedgeovmi fondy, jen Argentinu suuje u dlouh lta. Kvli nmu je zem de facto v bankrotu a neme si pjovat na finannch trzch.
"Nebudeme tu zleitost ignorovat. Nen to sice n nepodek, ale nemme problm se s tm vypodat," komentoval zleitost nov argentinsk ministr financ Alfonso Prat-Gay.
Spor suuje Argentinu u lta
Spor sah nkolik let do minulosti. Po bankrotu z pelomu let 2001 a 2002 se Argentinci se svmi viteli dohodli na vraznm snen hodnoty dluhopis, a to a o 70 procent. Na tuto dohodu v letech 2005 a 2010, kdy se o zleitosti jednalo, kvlo celkem 93 procent dritel dluhopis.
Argentince ekaj razantn reformy - tte ZDE
Zbvajcch sedm procent se postavilo proti a po Argentin poaduj vyplatit celkovou hodnotu bond. V tto skupin jsou jak drobn dritel bond – napklad "obyejn" Argentinci, tak i velk hedgeov fondy.
Argentina ale asto pipomn, e tyto fondy si dluhopisy koupily a po samotnm bankrotu zem, a tedy vrazn levnji. I proto je Argentinci asto oznauj za "sup" fondy. V jejich ele stoj hlavn americk investor Paul Singer, f hedgeovho fondu Elliott Management Corporation. Ten je povstn svm ostrm pstupem a taktikou.
Prv z jeho podntu ped nkolika lety soud nechal dokonce na dva msce v Ghan zadret argentinskou fregatu.
Argentina se vrt na finann trhy
Pedloni v lt pak newyorsk soud argentinsk vld, kterou tehdy jet vedla prezidentka Cristina Fernndezov, nadil, aby opravdu vitelm zaplatila celkovou hodnotu dluhopis. To ale prezidentka odmtla. Zem se tak u podruh za 13 let dostala do oficilnho bankrotu.
Z nj by se ale u brzy mohla opt vymanit. Msto pvodnch 2,9 miliardy dolar ale et kvli rokm vrazn vzrostl. Analytici nyn odhaduj, e Buenos Aires bude muset vyplatit kolem deseti miliard dolar, tedy v pepotu zhruba 250 miliard korun.
V inflac zmtan Argentin zvtzila pravice. Novm prezidentem se stal Macri - tte ZDE
Tento tden se u v New Yorku seel nmstek argentinskho ministerstva financ Luis Caputo s meditorem Danielem Pollackem, kterho jmenoval soud v USA, a se zstupci hedgeovch fond. Rozhovory budou v dalch dnech a tdnech jet intenzivn pokraovat.
Buenos Aires se zavzalo, e v poslednm lednovm tdnu pedlo fondm svj nvrh na vyrovnn.
Vmnou za dohodu se supmi fondy a dalmi viteli se Argentina bude moci opt vrtit na finann trhy. To by prezidentovi Macrimu vrazn uvolnilo ruce a mohl by pokraovat v reformch, je by mly ozdravit argentinskou ekonomiku. Tu dlouhodob trp pedevm plin zsahy sttu – kvli nim napklad lid ani firmy nemly dlouhodob pstup k zahraninm mnm, nebo tak pli vysok sttn vdaje.