Nedvn pravdpodobn vrada argentinskho prokurtora Alberta Nismana dodnes nen a mon ani nebude nikdy objasnna. I kdy se vak na prvn pohled me zdt, e jde o udlost loklnho vznamu, kontext je mnohem ir a in me mt bez nadszky celosvtov dopad.
Nisman deset let vyetoval atentt na idovsk stedisko v Buenos Aires z roku 1994, pi kterm zahynulo 85 lid a jen dodnes zstv nejhorm teroristickm tokem v cel Latinsk Americe. A do Nismanova nstupu ady deset let nevyetily vbec nic, k rozhoen veejnosti i ady politik a osobnost. Petici za potrestn pachatel podepsal i arcibiskup Buenos Aires Jorge Mario Bergoglio, dnes pape Frantiek, a prezident a manel dnen hlavy sttu Nstor Kirchner oznail v roce 2005 cel ppad za nrodn ostudu.
Teprve Nisman, jen pevzal vyetovn ped devti lety, pinesl konkrtn vsledky. Nael dkazy, e tok zosnovala a financovala vlda rnu a provedl libanonsk Hizballh. Nebylo to poprv ani naposled podle CIA podnikl Hizballh v letech 1989 a 1996 na 200 takovch tok po celm svt, kter stly stovky ivot. Argentinsk atentt pipravil nechvaln znm velitel Hizballhu Imd Mugnja, strjce mnoha nos a krvavch tok s mnoha obmi, vetn americkch a francouzskch vojk. V roce 2008 byl zabit, patrn Izraelem.
Nismanovy dkazy vedly k mezinrodnmu zatykai na Mugnju a sedm vysokch rnskch pedstavitel. Interpol dodnes poaduje vydn bvalho prezidenta Akbara Hemho Rafsandnho, nkdejch ministr zahrani a obrany Alho Akbara Velajtho a Ahmada Vahdho, bvalho velitele Revolunch gard Mohsena Rzho, nkdejho fa tajnch slueb Alho Fallahidna a dvou rnskch diplomat.
Nisman tak nadil zaten Carlose Menema, argentinskho prezidenta v dob toku na idovsk stedisko, kter udroval tsn vztahy s rnskou rozvdkou a pijal od rnu platek ve vi deseti milion dolar za utajen jeho role pi atenttu.
Pozdji Nisman zjistil, e vyetovn toku z roku 1994 zmrn ma vlda v ele se souasnou prezidentkou Cristinou Kirchnerovou a ministrem zahrani Hctorem Timermanem. Slbili rnu, e jeho podl na atenttu zahlad a daj zruit zatykae Interpolu na rnsk politiky vmnou za vhodn dodvky ropy a nkup argentinskch zemdlskch produkt. V roce 2013 Kirchnerov dokonce okovala veejnost oznmenm, e Argentina bude tok na idovsk stedisko vyetovat spolen s rnem, ale argentinsk federln soud to oznail za nestavn.
tyi dny ped smrt pedloil Nisman justici 300strnkovou zprvu se stovkami odposlech, kter maen vyetovn vldnmi initeli popisuje. Zrove ekl v televizi, e nael zpsob, jak dostat rnsk pedstavitele ped argentinsk soud.
V pondl 19. ledna ml Nisman pednst dal podrobnosti v parlamentu, ale den pedtm zemel ranou do hlavy z revolveru, kter si pjil od kolegy, protoe se bl o ivot. Zemel, pestoe ho hldalo deset bodyguard. Zpotku to vypadalo jako sebevrada a tuto verzi rychle podpoila i prezidentka. Nismanova rodina a ptel to vak vylouili. Do ulic vyly tisce lid, kte obviovali Kirchnerovou z vrady a sttnho terorismu.
ada pozdji zjitnch okolnost Nismanovy smrti naznauje, e o sebevradu nelo. Kirchnerov dnes tvrd, e lo o vradu v rmci mocenskho boje tajnch slueb, a dokonce oznmila, e je rozpust a zreorganizuje. Zatm vak nepesvdila veejnost, e v Nismanov mrt nem sama prsty.
Druhm monm pachatelem je rn. Alberto Nisman nael pro jeho vinu dostatek dkaz a zjistil i dal zvan fakta. Podle nj Tehern dlouhodob vysl piony do zem celho svta, vetn Latinsk Ameriky, a zizuje v nich spc buky, kter shromauj informace o strategickch objektech a ekaj na aktivaci k teroristickmu toku, a se pro nj rnsk veden rozhodne. Tyto poznatky jsou zvl varovn dnes, kdy se americk prezident Barack Obama s Tehernem sbliuje a podporuje pli mrnou dohodu o jeho jadernm programu, kter me vst k vrob atomov zbran.
Vyetovn Alberta Nismana zaalo u atenttu v Buenos Aires, ale proniklo nebezpen hluboko do metod takzvanho exportu rnsk islmsk revoluce. Nisman zemel, nebo odhalil pachatele toku z roku 1994 a byl odhodln dostat je ped soud. Jeho smrt te vyvolv otzku, jestli za nj vbec nkdy bude nkdo potrestn.