Argentina jim totiž dluží peníze za dluhopisy vydané před rokem 2002, kdy vyhlásila masivní státní bankrot.
Posádka lodi ARA Libertad má 326 členů, vedle Argentinců jsou na její palubě i námořníci z Brazílie, Chile, Uruguaye, Paraguaye, Venezuely, Ekvádoru, Bolívie a Jihoafrické republiky. Na palubě má zůstat jen kapitán a několik dalších členů, ostatní mají být evakuováni.
Fernándezová se snažila ghanské úřady přesvědčit, aby zrušily rozhodnutí soudu, který nechal plavidlo zadržet. Ghana ale žádosti nevyhověla. Soudce, který má případ na starosti, také odmítl povolit, aby si plavidlo doplnilo pohonné hmoty. Podle argentinského ministerstva zahraničních věcí je loď bez energie, kterou potřebuje na zajištění každodenního chodu a pro případ, že by nastala nečeká událost, například požár na palubě.
„Tím se prokázalo, že záměrem soudce je přinutit suverénní stát, aby vyjednával s lidmi, kteří se ze svého daňového úkrytu v Karibiku oddávají finančnímu pirátství. To je to jediné, co je pro Argentinu nepřijatelné," uvedl ministr zahraničních věcí Héctor Timerman.
Ghanský soudce vyhověl žádosti společnosti NML Capital, která sídlí na Kajmanských ostrovech. Její vlastník, miliardář Paul Singer, vede skupinu investorů požadujících plné proplacení argentinských dluhopisů včetně úroků. Cenné papíry přitom podle agentury AP koupili se značnou slevou až po tom, co Argentina vyhlásila bankrot a devalvivala měnu.
Drtivá většina věřitelů se už s Argentinou dávno vyrovnala a přistoupila na obrovské ztráty. Z každého investovaného dolaru se jim vrátilo asi 30 centů. To je zhruba i cena, kterou Singer a jeho spojenci za argentinské dluhopisy zaplatili.
Společnost NML Capital tvrdí, že jí Argentina dluží asi 350 milionů dolarů (zhruba 6,7 miliardy korun). Zadržovaná loď prý bude moci od ghanských břehů odplout jedině v případě, že Argentina složí 20 milionů dolarů (asi 380 milionů korun). Ministr Timerman to považuje za útok, který podle něj není ničím jiným, než únosem, vydíráním a projevem pirátství proti suverénnímu státu.
Argentina nesdělila, jak bude chtít posádku evakuovat. Věřitelé by ale mohli požádat ghanský soud, aby nechal zadržet letadlo argentinské společnosti Aerolíneas Argentinas, anebo se zmocnil argentinské vojenské základny v Ghaně. Argentina namítala, že vojenská plavidla nelze zabavovat jako zástavu, ghanské úřady na to ale neslyšely.