Ministr hospodářství Axel Kiciloff přiznal, že u údajů o hrubém domácím produktu (HDP) za rok 2013 se jako základ vzal nově rok 2004 namísto dosavadního roku 1993. Kdyby zůstal základem rok 1993, pak by loňský růst HDP dosáhl 5,1 procenta.
"Rozhodnutí učinit tak významnou revizi údajů o HDP potvrzuje obavy z manipulací s národními makroekonomickými daty," řekl agentuře Reuters Walter Morano z americké firmy BCP Securities. Jiní ale poukazují na to, že tříprocentní růst více odpovídá údajům nevládních ekonomů než pětiprocentní.
Argentina vydala opční dluhopisy na HDP, které jsou splatné, pokud růst třetí největší latinskoamerické ekonomiky překročí předem danou úroveň. Tyto cenné papíry byly součástí dohod o restrukturalizaci státního dluhu z minulého desetiletí. Argentina v roce 2002 vyhlásila státní bankrot a musela se stáhnout z mezinárodních kapitálových trhů.
Ceny argentinských opčních dluhopisů dnes po zprávě o HDP spadly až o 47 procent.
Na Argentině lpí podezření ze systematického falšování statistických údajů. Mezinárodní měnový fond vládu v minulých letech ostře kritizoval za zveřejňování výrazně podhodnocených údajů o inflaci. Vláda letos v lednu zavedla nový index spotřebitelských cen, který více odpovídá odhadům ekonomů. Podle nich meziroční inflace v zemi přesahuje 30 procent.
Ke zrychlení růstového tempa přispěl loni nejvíce rekordní odbyt domácího automobilového průmyslu a vysoká sklizeň sóji. Vyhlídky pro letošní rok jsou ale pesimistické. Analytici podle agentury DPA čekají, že kvůli propadu spotřeby hrubý domácí produkt země letos klesne o jedno procento.
Argentinská vláda se tento týden rozhodla snížit státní dotace na ceny vody a zemního plynu pro domácnosti a podniky. Vláda se tak snaží ulevit napjatým veřejným financím. Rozhodnutí ale znamená další tlak pro spotřebitele, kteří se potýkají s jednou z nejvyšších inflací na světě.
Mezinárodní ratingová agentura Moody's tento měsíc srazila hodnocení úvěrové spolehlivosti Argentiny hlouběji do spekulativního pásma. Rozhodnutí zdůvodnila především prudkým propadem dolarových rezerv argetinské centrální banky, který vyvolal obavy, do jaké míry je země schopna obsluhovat svůj zahraniční dluh.