Ta si na ostrovy dosud dl (velmi pochybn podloen) nrok a napt kolem Falkland v posledn dob opt vzrst, a to zejmna kvli ohlenm argentinskm nkupm nskch (a mon tak ruskch) zbran. Ty by mohly podstatn ovlivnit bezpenostn situaci, nehled k tomu, e by tak Peking a Moskva mohly vrazn poslit sv pozice na jin polokouli.
Argentinsk nroky na Falklandy
Navzdory dlouh dob, kter uplynula od konfliktu, pedstavuj Falklandsk ostrovy tma, je pout pozornost odbornch i zpravodajskch mdi. Argentina se toti dosud nevzdala nrok na tyto ostrovy, kter sama oznauje jako Malvny a kter chce vrtit, co je pozoruhodnm poadavkem hlavn kvli tomu, e j prakticky nikdy nepatily. Historick fakta, obyvatelstvo britskho pvodu i pesvdiv vsledky referenda z roku 2013 svd pro to, e ostrovy maj zstat zmoskm zemm Velk Britnie.
Pro tu pedstavuj jeden z poslednch zbytk jejho nkdejho svtovho impria, avak zbytkem o to rlivji hldanm. Paradoxn na tom je, e v roce 1982 probhala mezi obma stty jednn o monm pedn ostrov, je tak Argentina mohla zskat i mrovou cestou, z nkolika dvod se ovem rozhodla pro ozbrojen tok, jm chtla Brity postavit ped hotovou vc.
k se, e psloven korektn Britov nepokldali za nejhor samotnou argentinskou agresi, nbr spe skutenost, e ji Buenos Aires provedlo uprosted vyjednvn, co Londn bral jako stralivou proradnost. Nesporn je, e od t doby Britov odmtaj jakkoli snahy Argentiny vyjednvat o statusu Falkland. Problm ale bohuel spov v tom, e z vojenskho hlediska budou zkrtka vdy tahat za krat konec, nebo ve prospch Argentiny hraje to, m zdvoduje sv nroky na ostrovy, a to geografick blzkost, zatmco pro Londn je to takka konec svta.
Vzhledem k oslabovn britsk vojensk moci a zmrm Argentiny modernizovat sv vojensk kapacity tedy logicky narstaj obavy, e by se Argentina mohla pokusit o opakovn scne z roku 1982, tedy ostrovy bleskov obsadit a pot doufat, e je Britov u nedokou dobt zpt.
Oslabovn britsk vojensk moci
Mnoho britskch vojenskch initel (vetn zesnulho admirla Woodwarda, jen roku 1982 velel britskmu svazu v jinm Atlantiku) vyjdilo pochybnosti o tom, zda by dokzala Velk Britnie ostrovy v souasnosti zskat zpt, pokud by je Argentina znovu nsiln okupovala. Je nespornm faktem, e britsk vojensk schopnosti prodlaly v nkterch ohledech dramatick oslaben. Britov v souasnosti nemaj ani jednu plnohodnotnou letadlovou lo, protoe nosi HMS Albion slou jen pro vrtulnky, nehled k tomu, e Royal Navy dvno vyadilo vechny palubn sthac letouny Sea Harrier.
Pitom to byla prv tato letadla, je dky svm radarm a raketm vzduch-vzduch poskytla efektivn vzdun kryt pro britsk lod. Britnie ji vyadila i sv pozemn stroje Harrier II, ale ty (na rozdl od americkch) nenesly dn radary, take by vzdun kryt stejn zajistit nedovedly.
Nov letadlov lo Queen Elizabeth bude zaazena do sluby nejdve roku 2016 a pln bojeschopnosti doshne zejm a v roce 2020, akoliv to bude zleet i na tom, jak se vye vlekl problmy s letadly F-35B. Kadopdn tady vznik znepokojiv dlouh asov okno, v nm Britov nebudou schopni provst u Falklandskch ostrov nmon-vzdunou bojovou operaci. Stoj za zmnku, e roku 1982 pobdlo Argentinu k agresi mj. to, e britsk vlda ji avizovala odprodej tehdejch letadlovch lod (ale natst jej nestihla realizovat).
V kadm ppad se nyn Britov sna udret na ostrovech sly, kter by je mohly ubrnit dostaten dlouhou dobu, ne by dorazily posily. Na Falklandch se proto nachz cca 1200 vojk a tyi sthac letouny Eurofighter Typhoon, ostrovy asto navtvuj i vlen lod Royal Navy. Pro demonstraci odhodln a odhnn obasnch argentinskch naruitel to zatm postauje. Ale jak dlouho jet?
Nov lod a letadla pro Argentinu
Pokud toti britsk vojensk kapacity poklesly, pak ty argentinsk naopak dosti narostly. Jako nejdleitj akvizici je teba zmnit zcela nov vlen lod ady MEKO nmeck vroby, a to tyi torpdoborce MEKO 360H2 a est fregat tdy MEKO 140A16. Akoli nkter z nich nyn nejsou v provozu kvli nedostatku nhradnch dl, zbvajc pedstavuj opravdu vysoce vkonn plavidla, mj. vybaven i obvanmi protilodnmi stelami Exocet. Nejvt pozornost se ale vnuje snahm argentinskho letectva zskat vkonnj bojov letouny, protoe nyn se me pochlubit jen zastaralmi (by v nkterch ppadech modernizovanmi) letadly Mirage III/5, IAI Dagger a A-4 Skyhawk. V uplynulch letech jsme mohli zaznamenat mnoho pokus Buenos Aires zskat modernj stroje.
Tak napklad v roce 2013 se objevily zprvy, e Argentina jedn se panlskem o odkoupen 12 stha Mirage F1, kdeto o rok pozdji bylo hleno, e bude prvnm odbratelem zmodernizovanch izraelskch letoun IAI Kfir Block 60. U dve se dajn snaila poptvat v USA stroje F-16 i F/A-18 a ve Francii sthaky Mirage 2000, ale ob velmoci odmtly podobn obchod realizovat, a to nejen kvli ohledm na Velkou Britnii, ale i kvli tomu, e Argentina nen prv nejspolehlivji platc zkaznk.
Zem se toti dosud nevzpamatovala z ekonomickch pot, co je ostatn dalm zdrojem obav, jeliko tak roku 1982 tehdej vojensk junta vsadila na vlku, aby odpoutala pozornost obyvatel od socilnch a ekonomickch problm. Spe coby groteskn kuriozitu se d jet doplnit pokus Argentiny hovoit s Brazli o dodvkch letoun Gripen z chystan brazilsk licenn vroby. Jeliko se na projektu Gripen vznamn podl britsk zbrojovka BAE Systems, je scn dodvky stroj tohoto typu do Argentiny u z podstaty nesmysln.
na nabz sthaky FC-1 a J-10
Buenos Aires se vak nevzdv. Vechny plny na akvizici zpadnch letoun selhaly, a proto se ambicizn jihoamerick zem obrtila jinam. U v roce 2013 se vyskytovaly informace, e se argentinsk letectvo zajm o nsk (resp. nsko-pkistnsk) sthaky FC-1, tchto zprv potom pibvalo a letos v noru oba stty oficiln oznmily ustaven pracovn skupiny, kter m prozkoumat varianty prodeje nskch letadel do Argentiny, poppad tak jejich licenn produkce.
Argentina projevuje zjem o 14 letoun, nemuselo by se vak jednat jenom o lehk, pedevm na dobr pomr vkon/cena stavn letouny FC-1 (znm t jako JF-17 Thunder). S nimi hodl na pronikat zejmna na trhy v chudch zemch Asie a Afriky. Tm nabz toto letadlo de facto jako nhradu pedchozho spnho exportnho artiklu, toti letounu F-7, co je vlastn vylepen kopie slavnho ruskho MiG-21. Mezi zkaznky i zjemci tedy figuruje mj. Barma, Nigrie i Egypt.
V ppad Argentiny ovem experti z obou zem doporuuj, aby se jednalo spe o vkonnjm stroji J-10 (exportn oznaen F-10 Vigorous Dragon), kter je sten postaven na technologich izraelskho programu Lavi. V tomto ppad jde nepochybn o vkonn vceelov letoun, jen se pravdpodobn d porovnvat se zpadnmi letadly z konce 80. i potku 90. let. Jeho nyn testovan podoba J-10B dokonce disponuje i radarem s elektronickm smrovnm paprsku (AESA). Kadopdn vak lze ci, e ppadn pozen modernch nskch bojovch letadel by velmi zvilo vojensk kapacity Argentiny a pineslo by problm pro Velkou Britnii, protoe tveice stha Typhoon by poetn pesile nskch stroj zejm nedokzala vzdorovat dostaten dlouho.
Snahy Pekingu o posilovn vlivu
Nadzvukov bojov letadla jsou tm, emu se dnes z ppadnch argentinskch nkup v n vnuje nejvt pozornost, nepedstavuj vak zdaleka jedinou polokou na seznamu. O novou techniku m zjem t lostvo jihoamerick zem, kter dajn chce v i Stedu zakoupit nov ledoborec pro operace u Antarktidy (kde Argentina rovn vzn velk zemn nroky), vlen remorkry a velk hldkov lod. V poslednm ppad pravdpodobn pjde o korvety tdy P-18N s vtlakem piblin 1800 tun, z nich by se mly prvn dv postavit v n a pak dal ti licenci v Argentin. Dle je znmo, e pozemn armda Argentiny jev velik zjem o osmikolov obrnn transportr VN1 od nsk zbrojovky NORINCO. Tak ten by se poslze mohl vyrbt v Argentin, je by se mla starat o jeho marketing a vrobu pro dal stty Jin Ameriky.
Na tomto trhu se na ji adu let intenzivn sna uchytit, vt kontrakty se j vak zatm podailo realizovat jenom ve Venezuele, kter prodala mj. proudov cvin letouny K-8 Karakorum, transportn letouny Y-8, radary protivzdun obrany i lehk dlostelectvo. Dal men smlouvy uzavela mj. s Bolvi, Ekvdorem a Peru, ale jej podl na jihoamerickm trhu celkov stle vrazn zaostv za ruskm, francouzskm i americkm. Rozshlej kontrakty s Argentinou by to mohly zmnit, a navc by se mohly stt i zkladem pro ir bezpenostn a vojenskou spoluprci.
Bylo toti oficiln oznmeno tak zahjen kooperace v oblasti vyuit vesmru, v jejm rmci m na v provincii Neuquen na jihu Argentiny zbudovat a nsledn i provozovat zkladnu pro sledovn a zen kosmickch tles. Pro LR to znamen pedevm monost daleko lep prce s kosmickmi prostedky nad jin polokoul, kdeto Argentina by mla zskat pstup k informacm z nskch druic.
Pomoc Argentin tak od Moskvy
Krom spoluprce s nou ovem Buenos Aires hodn stoj o pze Ruska, kter ostatn adu let systematicky zvyuje svj mocensk vliv v Latinsk Americe, v em (podobn jako na) sz na populistick, vesms protiamericky zamen reimy. Nejvt vznam m Venezuela, rusk zbran si vak ji naly cestu do tm vech stt tohoto kontinentu. Argentina si zatm podila jen lehk cvin letouny Su-29 a vrtulnky Mi-17, ale mluvilo se i o tom, e m zjem o bojov letouny Su-27/30/35 nebo o rusk komplety protiletadlovch a protilodnch stel.
Na potku tohoto roku se pak objevily dokonce zprvy, e Rusko nabdlo Argentin prodej nebo pronjem 24 taktickch bombardr Su-24. V dubnu 2015 pak ob zem podepsaly i smlouvu o strategickm partnerstv a spekuluje se, e by Argentina mohla poslze poskytnout zkladny pro rusk vlen lod (a)nebo strategick bombardry, kter by tak zskaly monost operovat v jinm Atlantiku.
Zmnn rusk letouny Su-24 by nepochybn mly pro Argentince znan vznam, jeliko mohou nst irokou klu protizemnch a protilodnch zbran, dky kterm by mohly vyadit obranu Falklandskch ostrov a potom se zapojit do boje proti britskm lodm. Pozoruhodn rovn je, jak na a Rusko chtj vyeit platebn problmy Argentiny.
Moskva dajn nabdla letouny Su-24 vmnou za dodvky hovzho masa, jeho je Argentina jednm z nejvtch dodavatel a s jeho nkupy m Rusko pote kvli embargu (je samo uvalilo na zem EU). na m pro zmnu zjem o bohat loiska ropy a zemnho plynu, kter se nalzaj na dn moe v okol Falklandskch ostrov a kter jsou nepochybn rovn jednm z hlavnch dvod, pro Argentinci o sporn ostrovy tolik stoj.
Vstraha pro Britnii i cel Zpad
Rusk a nsk nmluvy s Argentinou pravdpodobn zskvaj na intenzit tak v dsledku zhorench vztah Moskvy a Pekingu se Zpadem (kvli Ukrajin a Jihonskmu moi), jsou ale souasn dsledkem dlouhodob a systematick snahy obou zmnnch velmoc uchytit se svm vlivem tam, kde dochz k padku vlivu Zpadu, resp. USA. A prv Latinsk Amerika, kde mnoho proamerickch reim vyklidilo prostor levicovm populistm (typu ji zesnulho Huga Chveze), pedstavuje snad nejtypitj pklad.
D se to doloit i na dodvkch zbran, protoe tento region byl tm vlunm trhem zbrojovek z USA a zpadn Evropy, kdeto na rusk zbran se dalo narazit prakticky pouze na Kub a v Peru. Od potku novho tiscilet si ale Rusko vybudovalo na tomto trhu hodn pevnou pozici a mezi jeho vznamn zkaznky se dostaly (vedle ji zmnn Venezuely) tak nap. Brazlie (kter nedvno podepsala kontrakt o ruskch systmech protivzdun obrany) a Ekvdor, ale i jinak pod velmi proamerick zem jako Kolumbie a Mexiko.
O vybudovn pozice v tomto regionu se vak dnes sna tak na, kter si za svho hlavnho partnera patrn vybrala prv Argentinu. Pro Zpad obecn a pro Velkou Britnii konkrtn to pochopiteln znamen vn problm, nebo na a Rusko mohou dodat tto jihoamerick zemi vzbroj pro tok proti Falklandskm ostrovm; navc ob u prakticky jej nroky podpoily, kdy vyzvaly Londn k pmm jednnm s Buenos Aires. Pokud by na stran Brit stla dostaten velk vojensk sla, nepedstavovalo by to vnou hrozbu, ovem realita dnes naznauje, e druhou vlku o Falklandy by Britov pravdpodobn prohrli. D se to brt coby alarmujc varovn pklad toho, co me hrozit dvj svtov velmoci, kter tak vraznm zpsobem zanedb svou obranyschopnost.
Luk Visingr
autor je spolupracovnkem redakce asopis ATM a Steleck revue.