<!--

Ze svta

-->

Uprchlíky chtějí na jihu Ameriky

Do řešení současné uprchlické krize v Evropě se hodlají po Venezuele zapojit i další jihoamerické státy. Přijmout na svém území většinou nespecifikované počty běženců chtějí jak velké státy, jako jsou Brazílie či Argentina, tak i menší země s pouhými několika miliony obyvatel. Až 75 000 migrantů slíbili napřesrok přijmout v USA.

Zřejmě nejhlasitěji se ve středu o uprchlíky přihlásila argentinská levicová prezidentka Cristina Fernándezová Kirchnerová, která pronesla emotivní řeč během návštěvy bývalého levicového prezidenta Brazílie Luly da Silvy v Buenos Aires. »Nechci se podobat těm zemím, které vyhánějí uprchlíky a nechávají umírat děti na plážích,« řekla podle listu La Nación Kirchnerová na adresu přístupu některých evropských států k přílivu běženců ze Sýrie. Podle ní mají uprchlíci v Argentině otevřenou náruč v rámci již fungujícího programu, který hodlá vláda početně posílit. O kolik se současná stovka Syřanů v Argentině rozroste, prezidentka neuvedla.

Přispějí k prosperitě?

Podobně se vyjádřila i brazilská levicová hlava státu Dilma Rousseffová, která pověřila vládu, aby vytvořila podmínky pro »přijímání těch, kteří vyhnáni ze svých zemí chtějí přijít k nám, aby pracovali a přispěli k prosperitě Brazílie«. V zemi dosud žije asi 2000 uprchlíků před syrskou občanskou válkou; o kolik by se jejich počet měl zvýšit, ani Rousseffová nespecifikovala.

Stranou nezůstala ani chilská levicová prezidentka Michelle Bacheletová, která ve středu označila za důležité přijmout »v nejkratším možném termínu« další syrské uprchlíky, kterých v zemi podle ní nyní žije 277. Přinejmenším prý půjde o 50 až 100 rodin.

Další místa pro uprchlíky nabízejí i Paraguay či Uruguay. Z posledně jmenované země ale chce část z desítek již přijatých syrských běženců odejít, neboť tam nemohou najít práci.

S vůbec nejvyšší nabídkou přišel v pondělí venezuelský prezident Nicolás Maduro, který chce v zemi sužované ekonomickou krizí přijmout 20 000 Syřanů (Haló noviny informovaly).

Jen 75 000

Spojené státy mají v úmyslu zvýšit pro příští rok počet uprchlíků, které na svém území přijmou, nejméně o 5000. Na uzavřené schůzi amerického Kongresu to ve středu řekl ministr zahraničí John Kerry. Celkem podle něj USA v roce 2016 přijmou 70 000 až 75 000 osob. Část z nich (asi 10 000) přijde do země ze Sýrie. Kvóta pro příští rok se může ještě zvýšit, napsala agentura AP s odvoláním na poslance, kteří byli jednání přítomni.

Krátce po besedě s Kerrym republikánský senátor John McCain v Senátu vyzval prezidenta Baracka Obamu k důraznějšímu zásahu proti krutostem na Blízkém východě a v severní Africe. Po ruce měl McCain zvětšené foto syrského dítěte, které se utopilo cestou do Řecka.

Mluvčí Bílého domu Josh Earnest v úterý řekl, že vláda zvažuje řadu možností, jak pomoci spojencům ve zvládnutí uprchlické krize. Podle agentury AP tvoří zatím většinu uprchlíků na území USA Barmánci, Iráčané a Somálci. Kromě Syřanů hodlá vláda v příštím roce přijmout vyšší počty uprchlíků z afrických států.

Spojené státy po pádu Saigonu v roce 1975 přijaly víc než milion uprchlíků z Vietnamu, Kambodže a Laosu, v poslední době přišly do USA velké počty kosovských Albánců a Iráčanů. Co ale může nyní vyvolat problém, je podle agentury AP fakt, že Američané za krizi na Blízkém východě - na rozdíl od vietnamské války - (naprosto nehorázně) necítí odpovědnost. Mnoho obyvatel USA se prý bude zdráhat přijmout velké počty Syřanů prchajících před válkou, které se USA usilovně snažily vyhnout (ač ji ze zálohy vyvolaly)...

Další nápor běženců

Na rakousko-maďarský přechod v Nickelsdorfu dorazilo v noci na čtvrtek dalších 2000 běženců. Migranti, z nichž většina pochází ze zemí Blízkého východu a Středního východu, přicházeli pěšky ve zhruba stočlenných skupinách z města Hegyeshalomu v Maďarsku. Rakouské dráhy kvůli náporu běženců pozastavily dopravu mezi Rakouskem a Maďarskem.

Rakouská policie musela také kvůli novému náporu uprchlíků uzavřít z bezpečnostních důvodů komunikaci vedoucí z hranice k Nickelsdorfu, napsala agentura APA. Pokud jde o železniční dopravu, její přechodné zrušení se týká především východní rakouské spolkové země Burgenland. Dráhy uvedly, že v oblasti burgenlandského Neusiedlu am See a dolnorakouského Brucku an der Leitha, které s Burgenlandem hraničí, zavedly náhradní autobusovou dopravu. Ta měla usnadnit cestu lidem dojíždějícím za prací a do škol.

Rekordních 5000 uprchlíků se objevilo i na srbsko-maďarské hranici. Podle srbské televizní stanice RTS se uprchlíci nejspíš snaží dostat dál do Evropy před 15. zářím, po kterém slíbila Budapešť zavést mnohem přísnější ostrahu hranic. Jak uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), do Maďarska by v příštích deseti dnech mohlo z Řecka, z Makedonie a ze Srbska přijít dalších asi 42 000 uprchlíků!

Většina příchozích migrantů se touží dostat do Německa. Péče o běžence bude prý letos Německo stát okolo deseti miliard eur (270 miliard Kč). V této sumě jsou podle magazínu Fokus zahrnuty náklady na bydlení, lékařskou péči, kapesné či administrativu. Ještě v červenci se předpokládalo, že účet bude 5,6 miliard eur (151 miliard korun), tehdy se však v Německu pro letošní rok očekávalo 450 000 žadatelů o azyl, nové propočty z konce srpna udávají příchod až 800 000 uprchlíků.

Dánská železniční společnost ve středu kvůli stoupajícímu počtu běženců pozastavila přeshraniční spojení mezi severoněmeckým Flensburgem a jihodánským Padborgem. Včera ale vlaky opět začaly jezdit. Dánská policie mezitím uvedla, že již nebude bránit průchodu běženců na cestě do Švédska. Do Švédska v pondělí dorazilo přes 3200 uprchlíků.

Poslanci hlasovali

Ve Štrasburku ve čtvrtek europoslanci schválili usnesení podporující pochybné plány Evropské komise na řešení stávající uprchlické krize a vytvoření trvalého mechanismu rozmísťování běženců mezi členské státy Evropské unie.

Jejich součástí je i kontroverzní přerozdělení 160 000 uprchlíků, kteří se nyní nacházejí v Řecku, v Itálii a v Maďarsku. Rezoluce rovněž vyzývá k úpravě stávajícího pravidla o vracení žadatelů o azyl do první země jejich vstupu na území EU nebo k účinnějšímu potírání pašeráctví lidí. Text podle záznamů Evropského parlamentu podpořili jen tři čeští europoslanci z celkem 21.

Podle německého vicekancléře Sigmara Gabriela je nejnovější plán EK na přerozdělení 160 000 běženců mezi unijní země pouhou kapkou v moři. Jak uvedl, jde jen o první krok, který nevyřeší všechno.

Mezi migranty nejsou teroristé

České úřady nemají žádné informace o tom, že by mezi uprchlíky zadrženými v ČR byl někdo napojený na radikály z hnutí Islámský stát. Na tiskové konferenci po jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu to řekl premiér Bohuslav Sobotka. Vicepremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš trefně zkritizoval NATO kvůli tomu, že ho uprchlíci nezajímají a chová se účelově. Babiš ve středu pakt NATO vyzval k zahájení námořní operace proti pašerákům.

České podniky, které nyní trápí nedostatek zejména technických profesí, jsou ochotné okamžitě zaměstnat 5000 uprchlíků ze zemí, jako je Sýrie. Vyplynulo to z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy.

Se stejným tvrzením jako ČR přišli i Srbové. Mezi uprchlíky, kteří na své cestě do států EU přešli přes Srbsko, nebyl zatím objeven žádný muslimský bojovník tzv. svaté války (džihádu) ze Sýrie ani z Afghánistánu. Podle rakouské agentury APA to ve středu novinářům řekl srbský ministr vnitra Nebojša Stefanovič. »Doposud jsme neměli žádný bezpečnostní problém tohoto druhu,« prohlásil ministr. Zároveň ujistil, že Srbsko zpřístupňuje svým evropským partnerům všechny získané informace.

Bělehrad je podle ministra také připraven vytvořit společnou informační databázi, která by pomohla zabránit tomu, aby mezi uprchlíky tajně proklouzly i osoby, které mají špatné úmysly vůči Srbsku nebo některému státu EU. Stefanovič uvedl, že všichni běženci se na hranicích registrují s uvedením osobních údajů a jsou jim odebrány otisky prstů. Dodal, že pracovníci bezpečnostních služeb vedou pohovor se všemi osobami, na které padne jakékoli podezření, že by mohly znát bojovníky nebo příslušníky IS.

Od začátku roku bylo v Srbsku zaregistrováno více než 120 000 migrantů. Všichni nejprve procházejí přijímacím táborem v Miratovaci u makedonských hranic a pak jsou registrováni v nedalekém Preševu. Teprve potom se mohou vydat na sever k hranicím Maďarska.

Roman JANOUCH, čtk