Třítisícové Falklandy kalí britsko-argentinské vztahy už 200 let

- Falklandy (v hispanoamerickém světě nazývané Malvíny) leží v Atlantickém oceánu asi 500 kilometrů od pobřeží Argentiny. Území o rozloze 12.173 km2 tvoří dva hlavní ostrovy Západní Falkland a Východní Falkland a asi 200 malých ostrůvků.

- Jsou britským zámořským územím s vnitřní samosprávou. Britskou královnu na ostrovech zastupuje jí jmenovaný guvernér, který spolu s ministrem financí a premiérem tvoří vládu. Země má též 11členné Legislativní shromáždění.

- Falklandy mají 2841 obyvatel, tři čtvrtiny žijí ve správním středisku Stanley (Puerto Argentino). Podle loňského sčítání se 59 procent obyvatel považuje za Falklanďany a 29 procent za Brity, ale oficiálně mají od roku 1983 Falklanďané britské občanství. Na ostrovech je také asi tisíc britských vojáků.

- Hlavním zdrojem hospodářství je rybolov, turistika a chov ovcí, jichž žije na ostrově asi 500.000. Už od poloviny 20. století se objevovaly zprávy o ropných ložiscích, jež se potvrdily. Od roku 1995 na průzkumu spolupracovaly Británie s Argentinou, jež v 2007 spolupráci vypověděla. S těžbou začne britská firma Rockhopper Exploration v roce 2016.

- Na stránky světového tisku se Falklandy dostávají kvůli dlouhodobému sporu s Argentinou, který v roce 1982 přerostl v dvouměsíční válku. Ta stála život asi 260 Britů a na 1000 Argentinců (včetně asi 350 veteránů, jež později spáchali sebevraždu) a byla největším nasazením britského válečného námořnictva od druhé světové války. A ač se odehrávala na "konci světa", vyvolala tehdy obavy, že nezůstane válkou bilaterální.

- Argentinsko-britská válka o Falklandy začala 2. dubna 1982, když ostrovy obsadil argentinský diktátor Leopold Galtieri. Nečekal však, že železná lady Margaret Thatcherová zaujme tak energický postoj. Ostrovy to jsou sice nehostinné, mají ale strategickou polohou a nachází se tu ropa. Válka skončila 14. června 1982 kapitulací Argentiny.

- Vítězství pomohlo půl roku nato premiérce Thatcherové a její Konzervativní straně k drtivé výhře ve volbách a v Argentině padl režim. Ten sice nejprve vystřídala další vojenská junta, ale po roce demonstrací se země dočkala civilní vlády.

- Diplomatické styky mezi Argentinou a Británií byly po válce plně obnoveny až v únoru 1990. Jihoamerická země se ale stále snaží o nová jednání. Už od roku 1964 Argentina předkládá téma na dekolonizačním výboru OSN, který každoročně doporučuje dialog a respektování práva na sebeurčení obyvatel Falkland.

- Falklandy byly předmětem sporů několika zemí už od 16. století. Dodnes není jasné, kdo ostrovy objevil. Nejčastěji se hovoří o britské výpravě Johna Davise z roku 1592, podle jiných byl první o 60 let dříve Portugalec Esteban Gómez. V roce 1690 pojmenovali oblast Angličané podle lorda Falklanda, druhé jméno - Malvíny - dali ostrovům francouzští námořníci ze St. Malo.

- Podle londýnského ujednání z roku 1771 připadly ostrovy Španělsku, které je ale nekolonizovalo. Po vypuknutí válek za nezávislost v roce 1810 ostrovy osiřely a deset let nato připadly novému státu Spojené provincie Río de la Plata. Už v roce 1833 je opět kolonizovali Britové. Argentina se ale nevzdávala a hned na prvním zasedání OSN v roce 1946 vznesla požadavek na jejich vrácení z titulu "dědického práva" na španělské kolonie.

- Po druhé světové válce se argentisko-britské vztahy, do té doby celkem klidné kvůli intenzivním stykům hospodářským, začaly zhoršovat. V roce 1946 se ale k moci dostal Juan Domingo Perón, který znárodnil i britské podniky.

Šárka Nobilisová rmi

Autor:

ČTK
www.ctk.cz

Leave a Reply