<!--

Ekonomika

-->

»Supí fondy« vysávají Argentinu

Americký soud zamítl odvolání Argentiny proti rozsudku, který tuto latinskoamerickou zemi nutí zaplatit věřitelům 1,33 miliardy dolarů (asi 26,3 mld. Kč). Argentinští představitelé přitom již dříve varovali, že pokud bude vláda muset starý dluh zaplatit, mohlo by to vést k další platební neschopnosti této třetí největší jihoamerické ekonomiky. Argentina se podle prezidentky Cristiny Fernándezové Kirchnerové nepodřídí verdiktu nejvyššího soudu USA. Prezidentka to prohlásila v pondělním televizním projevu, když požadavek označila za vydírání, které zemi zruinuje.

V případu jde o peníze pro věřitele, kteří se po státním bankrotu Argentiny v roce 2002 odmítli zapojit do plánů na restrukturalizaci státního dluhu. Více než 90 procent věřitelů ve dvou kolech restrukturalizace dluhu přistoupilo na snížení hodnoty dluhopisů až o 75 %. Někteří věřitelé, včetně fondů Aurelius Capital Management a NML Capital miliardáře Paula Singera, se ale rozhodli požadovat soudní cestou plnou hodnotu dluhopisů.

Podle prezidentky tito věřitelé patří mezi takzvané supí fondy, které vyhledávají rizikové investice a věří, že se jim podaří z nich dostat co nejvíce.

Americký NS vyšel vstříc spekulantům

Nejvyšší soud v USA nicméně ponechal beze změny loňský verdikt newyorského odvolacího soudu. Podle něj musí Argentina nejprve zaplatit těmto fondům 1,33 miliardy dolarů, a až poté může přistoupit k platbám pro další držitele dluhopisů. Pokud Argentina nezmění postoj, mohly by jí americké úřady zabránit uskutečnit platby pro ostatní věřitele, i kdyby na ně země měla peníze. Příští lhůta pro tyto splátky je 30. června. To je podle agentury Reuters také datum, kdy by případ mohl vyústit v insolvenci.

Argentina v soudních dokumentech uvedla, že bude mít problém uhradit dlužnou částku v plné výši a souběžně obsluhovat restrukturalizovaný dluh. V takovém případě »bude Argentina objektivně muset čelit vážnému a bezprostřednímu riziku platební neschopnosti« s důsledky nejen pro zemi samotnou, ale i pro finanční trhy, stojí ve spisech, které země předložila soudu. Držitelé dluhopisů to ale podle Reuters zpochybnili. Důkazy předložené k nižším soudům prý ukázaly, že Argentina si platbu může dovolit.

Nejvyšší soud přitom v dalším rozhodnutí stanovil, že držitelé neproplacených argentinských dluhopisů se mohou obrátit na americké soudy, aby Argentinu přiměly zveřejnit soupis majetku mimo USA. To by mohlo věřitelům usnadnit vymáhání pohledávek.

Nebezpečný precedens

Argentinský premiér Jorge Capitanich k tomu prohlásil, že spekulativní fondy ohrožují stabilitu mezinárodního finančního systému. Experti tvrdí, že rozhodnutí by mohlo povzbudit jiné investory k tomu, aby v budoucnu také odmítli přistoupit na snížení svých pohledávek vůči zadluženým vládám. V zemích, které se ocitnou ve finančních problémech, by to mohlo ohrozit důležité plány na restrukturalizaci dluhu.

Podle Kirchnerové neexistuje způsob, jakým by Argentina mohla splatit dluh jako celek a tento požadavek je přehnaný. »Jako prezidentka nemohu vystavit zemi takovému vydírání,« prohlásila Fernándezová, která obvinila finanční společnosti, že se pokoušejí »vysávat krev z obyčejných lidí«.

Na rozhodnutí amerického soudu prakticky okamžitě reagovaly finanční trhy. V dolarech denominované argentinské dluhopisy vázané na hrubý domácí produkt klesly o deset procent, zatímco argentinské peso na černém trhu spadlo k dolaru o více než dvě procenta na 12 pesos za dolar. Prudce se naproti tomu zvýšily náklady na pojištění argentinských dluhopisů před rizikem platební neschopnosti Argentiny.

Argentinský ministr hospodářství Axel Kicillof v noci na včerejšek prohlásil, že vláda zahájí kroky k výměně restrukturalizovaných dluhopisů za nové, které by měly být vydány nikoliv podle amerického, ale podle argentinského práva. Argentina by tak mohla pokračovat v plnění závazků držitelům restrukturalizovaného dluhu navzdory rozhodnutí amerického soudu.

(red)