Mluv nmeckho ministerstvazahrani MartinSchferve stedu oznmil, e o"zesnulho se m postarat zem, kde zemel". Nmeck ady tak uinily ve chvli, kdy Italov pevezli ostatky Ericha Priebkeho, jenzemel minul ptek, na letit u ma. Doufali, e Nmecko pijmetlo svho krajana, jen se ped sto lety narodil v pruskm Henningsdorfu.
Berlnse vak nem kposkytnut msta poslednho odpoinku promue, kter nese podl na zmasakrovn 335 italskch oban bhem druh svtov vlky. Priebke foval SS oddlu v m a v roce 1944 se zastnil hromadn brutln vrady v Ardeatinskch jeskynch, kter le nedaleko italsk metropole.
Protesty proti pohbu
Zobrazit fotogalerii
Priebke u ml bt pohben. Smuten obad se ml konat v ter veer v kapli ultrakonzervativnho Knskho bratrstva svatho Pia X. ve mst Albano Laziale nedaleko ma.Jene na mstchystan ceremonie nastal poprask. Sely se tam stovky demonstrant, kte brnili prjezdu pohebnho vozu a Priebkeho pbuznm brnili v cest na hbitov (vce zde)
V msteku se ale srotily i destky pznivc nacistickho vlenho zloince, kte pi pjezdu vozu s rakv zvedli ruce k faistickmu pozdravu a zanotovali faistick psn. Poheb byl nakonec zruen a rakev odvezena pry. Italsk ady nyn e, co s ostatky udlaj. Jistou nadj pro n bylo prv Nmecko.
Pozdji odpoledn Schfer odmtav vrok nmeck diplomacie zmrnil. "V zsad je na rodin, co udl s ostatky Nmce, jen zemel v zahrani, a j se domnvm, e to je tak stanovisko naich partner a ptel v Itlii," prohlsil Schfer na tiskov konferenci.
"A podle toho, co vm z tisku, pan Priebke m stle rodinu, vetn syna, kter se ozval z Argentiny," dodal Schfer. Argentina vak Priebkeho na svm zem tak nechce. Ostatn jako vtina mst, v nich nkdej velitel SS pobval.
Odmtl ho m i Argentina
m pietu zakzal takka okamit po Priebkeho smrtia Vatikn tak odmtl uspodat rozlouen v jakmkoli mskokatolickm kostele. Pevoz ostatk na sv zem pak odmtla Argentina, kde Priebke dlouho il. A i Hennigsdorf u Berlna se ohradil proti nvrhm, e by mly bt uloeny na mstnm hbitov (vce o dvodech odmtnut zde).
Ministr vnitra spolkov zem Braniborsko Ralf Holzschuher ekl listu Potsdamer Neueste Nachrichten, e v vahu pichz uloen ostatk do anonymnho hrobu. Jinak by se toti mohlo Priebkeho posledn msto odpoinku stt magnetem pro neonacisty, domnv se Holzschuher.
Priebke byl jednm ze strjc brutlnho masakru civilist v Ardeatinskch jeskynchv beznu 1944. Nacist se krvavou n mstili za partyznsk tok proti jednotce SS. Priebkepo vlce il dlouh desetilet nepozorovan v Argentin, v horskm stedisku Bariloche, kde byl jako hotelir uznvanm pslunkem mstn nmeck kolonie.
Objeven byl a vdevadestch letech. V roce 1995 byl vydn do Itlie, kde ho o ti roky pozdji soud poslal na doivot do vzen, nicmn ze zdravotnch dvod si mohl trest odpykvat v domcm vzen.
Priebke popral existenci holokaustu. Za svj podl na masakru v Ardeatinskch jeskynch se nikdy neomluvil.