Hektick tden jednn s eckou vldou vyvrchol v sobotu, kdy ministi financ eurozny posoud, zda jsou eck nvrhy nejen pijateln pro vitele (tzv. trojku), ale zda jsou tak reln. Vechny dosavadn pokusy o dohodu vyly nazmar, protoe Atny odmtaj krtat penze a prodlouit vk odchodu do dchodu podle pedstav vitel - a tak odmtaj zvit DPH.
Vzhledem k hrozb bankrotu ecka vypad tento spor malichern, problm vak je v dve: eck vlda se spolh na jin typ reforem - pedevm na zven pjm z dan. Zkuenost vitel s dlouhodobou eckou ne-schopnost je vybrat vak in z atnskho nvrhu cr papru.
Zajmav je v tto he role Evropsk centrln banky. Ta ponkud svvoln zachrauje eck banky a nalv do nich penze, kter zapluj dru po miliardch, je z nich ekov vybraj. f nmeck centrln banky Jens Weidemann – mocn mu, kter je v dlouhodobm sporu se fem ECB Mariem Draghim – velmi tvrd kritizoval ECB, e je dnes u jedinm zdrojem penz eckch bank, co podle jeho cittu z Financial Times „zpochybuje jejich finann pevnost“.
Podle informac FTu se vitel pipravuj na to, e se s eckem nedohodnou a maj pln, jak v ppad jeho bankrotu zemi „obehnat plotem“, kter m zabrnit en nkazy. To znamen zavst tzv. kapitlovou kontrolu, tedy uzaven finannch tok mezi eckem a Evropou, a tak zajitn „humanitrn pomoci“ pro uboh eky.
Pokud se eck vlda spolh na to, e ECB bude zachraovat jej banky i nadle, ml se,dodv k tomu The Guardian.ECB prohlsila, e pokud nebude o vkendu pijata dohoda mezi eckou vldou a viteli, zastav psun penz nejpozdji v ter 30. ervna. V ten den vypr lhta pro spltku pl druh miliardy eur Mezinrodnmu mnovmu fondu - a pokud ji ecko nezaplat, fakticky se octne v bankrotu.
Vkend tedy bude hork a zd se, e tentokrt u je tu opravdu posledn ance na rozseknut gordickho uzlu. Abychom zstali u eck mytologie: Damoklv me vis nad eckem i Evropou v podob finannch trh, kter budou o vkendu spt, v pondl rno se vak probud v pln sle.
Fotografie zachycuje atmosfru, je vldla v ulicch argentinskho Buenos Aires ve chvlch, kdy zem na konci roku 2001 zbankrotovala. O Argentin se hodn mluv jako o pkladu toho, co ek ecko, pokud to politici bhem nkolika nsledujcch dn nezvldnou. Jsou sice tac, kte tvrd, e ecko by mlo u konen krachnout, aby se proistil vzduch, ale to jsou teoretick vahy z tepl kancele a polstrovanho kesla.
“Existuje jedno slovo, kter vysvtluje, pro ekov nakonec ped spornmi poadavky vitel kapituluj. To slovo zn: Argentina,” pe ve sv analze americk list The New York Times. ecko toti samozejm nen prvn zem, kter zkrachovala, Argentina je podle citovanho experta Artura C. Porzecanskieho dobrou analogi, pestoe “ecko na tom bude h, Argentina mla docela tst”.
Pro bn obyvatele krach znamen pedevm zaven banky a obstaven konta. Vklady jsou pevedeny na novou mnu a ta se obratem propadne na zlomek pvodn hodnoty. Kdy se banky znovu otevou - pot, co jste tden dva ili bez pstupu ke svm penzm - mte na kont polovinu nebo tetinu penz ne pvodn. U jenom tohle dobe vysvtluje masivn demonstrace, divok stety s polici, tk prezidenta z prezidentskho palce v helikopte a nsledujc nstup a pd hned nkolika vld v du dn.
ivot v nov situaci nen tak pln vesel. Argentinci mli napklad skuten tst, e tamn soudy rozhodly, e dluhy se ve sv hodnot propadly stejn jako peso. ekov maj hypotky a dal dluhy v eurech - a pokud dlu zahraninm finannm institucm, nikdo jim spltky nesn. Lid budou pichzet o domy a byty, podnikatel budou krachovat, domino se bude kcet. V Argentin vyrostly ped oima slumy, v ulicch velkch mst se vytvoila cel nov sociln tda tzv. “cartoneros” - lid, kte se iv sbrem paprovch obal a dalho odpadu. Na vrcholu krize jich v ulicch Buenos Aires byly destky tisc; a potkte je tam dodnes.
Jistm argumentem je, e Argentina se dokzala makroekonomicky docela rychle vzpamatovat a nsledujc roky zaznamenala rychl rst. To m ale sv specifika. Pedevm se jedn o obrovskou, spoe osdlenou zemi s velkm nerostnm bohatstvm, kter si - kdy na to pijde - vysta v zkladnch potebch sama. Argentinsk krach se navc pekryl se silnm rstem ny a celkovm vzestupem cen komodit, take Argentina se udrela nad vodou dky zuivmu exportu: kdy se postavte v Buenos Aires na beh Ro de la Plata, uvidte, jak na obzoru po kaln hladin smuj k st zlivu jeden za druhm obrovsk tankery. Jsou pln sjovch bob exportovanch z argentinsk pampy do ny.
Dky exportu Argentina jak tak vydrela i bez pstupu na finann trhy. Jak bude plavat ecko, ovem nen jasn. ”ecko je na rozdl od Argentiny siln zvisl na dovozech,” pe The New York Times. Vznamnmi exportnmi artikly jsou pouze vlna a ryby. Vrazn zvit jejich prodej bude velmi tk.“
“Chpou ekov, e si hraj s ohnm a mohou se okliv split?” pt se v lnku zmnn Artur Porzecanski - a odpovd si, e ano. “Hlasovali ve volbch a zd se, e hlasovali s otevenma oima. Ne kad si cen prosperity stejn jako lid ve Spojench sttech nebo velk sti Evropy,“ dodv a cituje eckho ministra financ Varufakise, kter nedvno na svm blogu uvedl, e “se skln ped lidem Argentiny za to, e svrhl reim, kter se tak zoufale snail obtovat hrd obany na olt spornch opaten Mezinrodnho mnovho fondu”.
Kvty pro rozdlen uprchlk v Evropsk unie prozatm nebudou. Takov je vsledek jednn pedsed evropskch vld, kter skonilo dnes ve 2:40 v noci. „Jestli je tohle Evropa, tak si ji nechte,“ prohlsil bhem emotivnho jednn italsk premir Matteo Renzi, kter solidaritu se stty na hranicch EU nejvce poadoval. Nejmocnj Evropanka Angela Merkelov hovoila jako vdy klidnm tnem a jednn nazvala nejvt vzvou v evropsk politice, kterou za svou drhu kanclky zaila. Vsledek nazvala dobrm poselstvm, akoli Nmci pvodn kvty prosazovali.
spchem m bt, e 40 tisc syrskch a eritrejskch uprchlk z jihu Evropy a 20 tisc syrskch a irckch uprchlk z tbor na Blzkm vchod bude do zbytku Evropy rozdleno – nikoli vak povinnou kvtou, ale dobrovoln. Meme nyn jen zvdav pihlet, jak to s onou dobrovolnost dopadne.
Skeptici pli nev, e sliby ze summitu budou splnny. Neuspl kadopdn pokus fa Evropsk komise Jean Claudie Junckera o zsadn promnu evropsk migran politiky, ke kter by zaveden principu povinnch kvt vedlo. Jako tolikrt v minulch letech nakonec zvtzila vize Evropy se silnmi nrodnmi stty, pokus o poslen federlnch mechanism neuspl.
Stanou se jednou emoji svtovm jazykem? Tak trochu k tomu maj nalpnuto: tahle sada symbol a obrzk se u dvno stala univerzlnm kdem, me ji pouvat prakticky kdokoliv na jakmkoliv zazen - a taky pouv. O jejich oblib svd to, e umme k dispozici bjen statistiky, dky nim vme, e Francouzi maj nejradji️srdce, kdeto Kanaan z njakho dvodu kouc exkrement. Pro Amerian zbouj lilek, pravdpodobn rovn zstane vnou zhadou.
Emoji jsou zkrtka zbavn a pomhaj v elektronick komunikace, kter je z podstaty emon zplotl. U jen obrzek sm pomh. Pokud je to navc obrzek, kter sami asto pouvme, zskvme druhou rovinu vznamu a druhou rovinu zbavy. Mohou ale roztomil ksichtky, suenky a dopravn prostedky opravdu vytlait starou dobrou ozkouenou sadu psmen, tedy n jazyk?
Jist e ne, ale trocha teoretizovn neukod. Teoreticky se me stt, e emoji budou plnit roli nouzovho jazyka,pidginu, tedy prostedku, k nmu se uchyluj dva lid, kte spolenou e nesdlej. To kdy se na sti potk teba Laponec a Maroan a zapomenou, e existuj online pekladae. Emoji pak budou asi nejschdnj formou vzjemn elektronick komunikace. Pidgin je prvn krok k jazyku a vznikla jich takhle ada - to kdy svjkomunikan kd vymlej dti, pro n je pidgin rodnm jazykem.
Tady je ovem pro emoji asi nepekonateln pekka. Nikdo toti nikdy nebude jako svj rodn jazyk pouvat prv emoji. Co ovem emoji nebrn v rozkvtu a dobvn novch pozic.U dvno obsadily literaturuafirma Chevrolet nedvno vydalatiskovou zprvu jenom v emoji. Pr jsou slova pro nov chevy mlo. A komu je mlo vda, pakvd s emoji jist neodol. Emoji mon svt neovldnou, ale rozhodn je s nimi zbavnj.
O dronech se mluv jako vynlezu budoucnosti. Obstaraj kdeco - od dodvek zbo po monitorovn dopravy nebo teba rody. Pi vyzdvihovn pednost se ovem podle nejnovjho vydn tdenku Economist jedna dleit vc decentn zamluje. A sice fakt, e dnen mal drony pro bn komern vyuit maj problmy s energi. Potebuj redukovat vhu na minimum, jejich baterie proto vydr nabit jen pomrn krtce. Tdenk uvd, e u vtiny je to jen asi tvrt hodiny. Pak mus opt vyhledat lovka, aby je nabil.
Vdci University of Washington v Seattlu proto vyvj systm, podle nho by se drony mohly bez neustl lidsk pomoci obejt. Mohly by se snst asi metr nad nabjec stanici a energii si nast. Dal firma ze Seattlu s nzvem LaserMotive m podle Economistu jet vt ambice. Baterie dron chtj nabjet pmo za letu pomoc laserovho paprsku nebo fotovoltaickch idel.
Nejde ale jen o drony. Nkolik firem pracuje se stejnmi technologickmi principy na bezdrtovm nabjen bn vyuvanch spotebi, jako teba chytrch telefon, chytrch hodinek nebo i kuchyskch spotebi. Pitom vvoji narej na starou znmou vc, kter se eila u vech iroce rozench spotebi - do jak mry by mly bt vrobky od rznch vrobc kompatibiln. Pi pohybu mstem s mobilem kolem nabjecch stanic nebo teba pouvn bezdrtovho nabjee mobilu v aut by to bylo potebn. Mimochodem firma Apple jako obvykle pracuje na vlastnch systmech nabjen vzduchem, momentln se zamenm na sv AppleWatch.
Podle Economistu tahle vlka o standardy opt zejm skon vtzstvm toho, kdo uspje prvn. A to zatm nen jasn. Kadopdn bezdrtov systmy nabjen maj velkou budoucnost, v Economist. Rst trhu s elektrickmi auty pin vvoj bezdrtovho nabjen, kde jsou vrobci mnohem pteltj ke standardizaci ne teba u mobil. Prvn elektrick auta s bezdrtovm nabjenm by se mla v obchodech objevit v letech 2017-1018. Jak ale magazn poznamenv, auta Tesla Motors mezi nimi nebudou. f firmy Elon Musk je pznivcem klasickho dobjen pomoc kabel, kter je zatm vrazn efektivnj.
Guvernr sttu Wisconsin Scott Walker si dlouhodob pstuje image ovinisty. Nejprve bodoval nevkusnmi poznmkami na konto znsilnnch en, kter vyhledaj interrupci, minul tden kritizoval Hillary Clinton za to, e raz tma rovnch pjm mu a en na srovnatelnch pozicch. Odhldneme-li do toho, e nerovnovha pjm paradoxn zasahuje i do tmu Hillary Clinton, v em tkv jist mra pokrytectv, Walker si neodpustil vtu, e rovn pjmy „by postavily jednu skupinu Amerian proti druh.“
Jak ale v trefn glose serveru Slate uvd Amanda Marcotte, v rovnosti se neukrv soutivost ani boj. Zven pjmu en by toti ve finle ulevilo i mum. „edest procent pr s dtmi jsou rodiny se dvma pjmy. Kdy eny vydlvaj mn, kles tm i ivotn standard mue.“ Walker se tv, jako by naven penz enm znamenalo ochudit mue, ale nakonec je to pesn naopak. Vt vplata pro enu rovn se vc hotovosti v penence manela.
Video: Muzeum hraek v ohroen. Report ze serveru Aeon.
Kulturn tip: 13 samuraj. T art 26.6.2015 22:10."Samurajsk frovka, kde si hned v vodu dva eknou, e si to na konci rozdaj a pl filmu je luxusn natoen pprava na bitvu, jak mn osobn u njak ten ptek na pltn chybla. Miike je vten, nap. zpsob, jakm pedstav zloducha a nabdne synekdochu jeho lotrovstv, je dsiv a dmonick. 13 bojovnk m opravdu starosvtskho ducha a nic na tom nezmn ani krev a blto. Je to pekrsn heroick epika o hrdosti a oddanosti idelu, kterou jsem si uil jako u dlouho dn "akn" film ne," pe uivatel Marigold naden na databzi CSFD.cz.