Paraguay momentálně sice zažívá historicky nejdelší sucho na Copě Américe, kde nevyhrála už devětkrát v řadě, tenhle výsledek pro ni ovšem musí ve skutečnosti představovat takové minivítězství. Po otřesné první půli se totiž La Albirroja obdivuhodně zvedla a zničehonic otevřený zápas díky zásahu žolíka Lucase Barriosa dovedla k zasloužené dělbě bodů...
Jen jednou se dříve Paraguaycům na Copě Américe podařilo od nepříznivého stavu 0:2 dojít alespoň k remíze. Stalo se tak roku 1947, kdy dokonce otáčeli na 4:2 proti Uruguayi. Teď se na této statistice opravdu nemělo nic měnit, protože Díazově partě v první půli nefungovalo zhola nic.
Argentinci si před přestávkou nevytvořili žádnou haldu šancí, pod taktovkou Évera Banegy nicméně velice suverénně kontrolovali veškeré dění na hřišti a nebýt některých mizerných rozhodnutí Ángela Di Maríi, mohlo to být po 45 minutách i více než 2:0.
O ony dvě branky se takto každopádně postarali Kun Agüero, jenž využil tragické malé domů od Samudia, a hvězdný Messi, který se vůbec prvního gólu na Copě Américe dočkal až z penalty, po Samudiově sporném faulu na Di Maríu.
Právě obránce Paraguaye a hlavní viník jejího špatného počínání v první půli, zkušený Miguel Ángel Samudio, byl posléze jedním z mnoha zničehonic obživlých hráčů. Sám jednou Romera málem nachytal svou prudkou ranou, jinak se ale činili převážně jiní.
Nelson Váldez uprostřed rázem otevřené, rozlétané partie snižoval na 1:2 parádní ranou ze střední vzdálenosti (poté, co se neujal jeho dřívější varovný signál) a tentýž veterán brzy mohl i vyrovnávat, když drzou patičkou málem protečovával do sítě výzvu od Derlise Gonzáleze.
V 75. minutě se Gerardo Martino rozhodl na odlišný vývoj utkání zareagovat podivně ofenzivním střídáním dvou útočníků za Agüera s Pastorem namísto zpevnění středu, a to se mu taky hrubě vymstilo. Paraguayci ještě minuli v pár slibných příležitostech, na úplném sklonku zápasu se však přeci jen prosadil talisman Barrios.