Zprvy ze svta penz a byznysu, kter dnes stoj za pozornost:
Praha. Sejde se pracovn skupina pro monitorovn dopadu sankc mezi EU a Ruskem. Vypracovat by mla dokument, kter shrne dopady sankc a navrhne vld krtkodob i dlouhodob opaten na podporu esk ekonomiky.
Bratislava. Schzka slovenskho premira a ministra hospodstv s pedstaviteli rafinerie Slovnaft, pepravce ropy Transpetrol a sprvy sttnch hmotnch rezerv o dopadu sankc Ukrajiny vi Rusku na dodvky ropy na Slovensko.
Basilej. vcarsk farmaceutick spolenost Roche se dohodla na pevzet americk biotechnologick spolenosti InterMune, za kterou zaplat 8,3 miliardy dolar (174 miliard korun) v hotovosti.
Londn. Mezinrodn organizace sdruujc komise pro cenn papry (IOSCO) varuje ped nebezpem kyber toku na finannch trzch.
Peking. nsk vlda chce opt podpoit tamn ekonomiku kvli zpomalen hospodskho rstu.
Na opravu D1 d stt v ptm roce pes 3 miliardy korun
Na dopravn stavby v esku pjde v ptm roce nejmn 95 miliard korun. Pot s tm nvrh rozpotu Sttnho fondu pro dopravn infrastrukturu. Zprvu pinesla v nedli esk televize. Podle n m fond u rozpotov pln i na roky 2016 a 2017 a ani v jednom ppad nemaj bt vdaje ni ne 90 miliard korun.
Pt rok by vt st vylennch penz mla jt na drbu cest, zbytek na nov projekty na silnicch i kolejch. Ministr dopravy Antonn Pracha televizi ekl, e na opravu dlnice D1 pjde 3,2 miliardy korun a na dal stavby v gesci editelstv dlnic a dlnic 47 miliard korun. Pro Sprvu eleznin dopravn cesty je vylenno adov 43 miliard a zhruba dv miliardy na komunikace nich td.
Rusk Aerofolt nahrad Dobroljot novmi aerolinkami
Rusk leteck spolenost Aeroflot zalo novou dceinou firmu, kter nahrad nzkonkladov aerolinie Dobroljot. Na ty se toti vztahuj sankce, kter vi Rusku zavedly zpadn zem. Oznmila to v nedli agentura RIA Novosti, kter citovala fa sttem ovldanho Aeroflotu Vitalije Saveljeva. Nov nzkonkladov spolenost by podle nj mohla zat fungovat na konci jna s pechodem na zimn letov d. Do konce roku by mla mt tyi letadla.
Spolenost Dobroljot se na konci ervence ocitla na seznamu sankcionovanch firem, kdy lensk stty Evropsk unie schvlily nov hospodsk sankce proti Rusku v souvislosti s jeho spornm postupem v ukrajinsk krizi. Dobroljot provozoval mimo jin linky na ukrajinsk poloostrov Krym, kter v beznu anektovalo Rusko.
Argentina se odvol proti verdiktu WTO
Argentina se odvol proti ptenmu rozhodnut Svtov obchodn organizace (WTO), kter dalo za pravdu stnosti USA, Evropsk unie a Japonska na argentinsk systm dovoznch povolen. Podle agentury Reuters to o vkendu sdlil nmstek argentinskho ministra hospodstv Emmanuel Alvarez.Ti svtov mocnosti podaly v roce 2012 u WTO stnost, v n poukazovaly na to, e zpsob, jm Argentina uplatuje dovozn povolen, omezuje obchod v rozporu se svtovmi obchodnmi pravidly a jeho elem je ochrana domcch vrobc.
Rozhodci WTO nyn dospli k zvru, e Buenos Aires tm skuten poruuje mezinrodn pravidla, a vyzvali argentinskou vldu, aby tuto vc napravila. Argentina se me proti rozhodnut odvolat k apelanmu orgnu WTO. EU, USA a Japonsko argumentovaly tm, e Argentina neudluje licence automaticky, jak to vyaduj pravidla WTO, ale diskriminan a s asto s velkm zpodnm.
Burger King se chce spojit s kanadskm koblihovm fast foodem
Americk hamburgerov etzec Burger King jedn o koupi nejvt kanadsk st rychlho oberstven Tim Hortons, znm hlavn prodejem kvy a koblih. Oznmily to v nedli veer ob spolenosti. Spojenm by podle firemnho sdlen vznikl tet nejvt fastfoodov etzec na svt.
Spojen spolenost by mla celkem 18 tisc restaurac ve stovce zem svta a jej trn kapitalizace by se pohybovala kolem 18 miliard dolar (380 miliard korun). Znaky Burger King a Tim Hortons by nadle fungovaly oddlen. Transakce m zahrnovat pesun sted Burger King ze Spojench stt do Kanady, co firm sn daov povinnosti.
na chyst vlastn operan systm
na by mohla mt do jna kvalitn operan systm z domcch zdroj pro potae a mobiln pstroje. Nov software bude schopen konkurovat systmm americkch spolenost Microsoft, Google a Apple, sdlila v nedli nsk sttn tiskov agentura Nov na. V dsledku ady spor na poli potaov bezpenosti se potaov technologie staly jednm ze zdroj napt mezi nou a USA.
na nyn pomh domcmu potaovmu odvtv vyrovnat se dovenm systmm, jako jsou Windows od Microsoftu, kter dominuj na trhu osobnch pota, a Android od Googlu, kter pevld u chytrch telefon a tablet. Domc operan systm se objev nejprve na stolnch potach, pozdji pijde na adu software pro smartphony a dal mobiln pstroje.