Argentina nastartovala svj hospodsk rozmach koncem 19. stolet. V roce 1930 patila mezi 10 nejbohatch zem svta. Bhem 20. stolet se vak zaala potkat s nemalm mnostvm problm. Opakujc se hospodsk krize, kumulace sttnch rozpotovch deficit, zadluenost, inflace a odliv zahraninho kapitlu vedly v roce 2001 ke sttnmu bankrotu.
Pot nsledoval ekonomick rst, kter byl ale vystdn propadem zpsobenm svtovou hospodskou kriz, co si vydalo dal zsahy vldy do fungovn ekonomiky.
PEBYTEK ZAHRANINHO OBCHODU
Podle pedbnch daj argentinskho statistickho adu skonila v roce 2013 bilance zahraninho obchodu pebytkem devt miliard americkch dolar, vvoz vzrostl meziron o 2,6 % a dovoz o 8,0 %. Nejvt podl exportu smoval do Brazlie (19 %), ny (7 %), USA a Chile (shodn 5 %) a do Venezuely (3 %).
Nejvt objemy zbo se dovezly z Brazlie (26 %), ny (15 %), USA (11 %), Nmecka (5 %) a Mexika (3 %). Z hlediska uskupen zem realizuje Argentina nejvt st zahraninho obchodu se zemmi sdruen Mercosur, se ktermi m aktivn obchodn bilanci (3,2 miliardy dolar v roce 2013) a kam smovalo 29 % vvoz a odkud pochzelo 28 % dovoz. Naopak pasivn bilanci ve vi 2,9 miliardy dolar mla se zemmi Evropsk unie, jejich podl na celkovch vvozech inil ve sledovanm obdob 13 % a na dovozech 18 %.
Mezi hlavn argentinsk exportn komodity pat zemdlsk produkty a potraviny, dopravn prostedky, suroviny, paliva a prmyslov vrobky. V importech jsou nejvce zastoupeny stroje a dopravn prostedky, minerln paliva a prmyslov vrobky.
OBCHODY S ESKEM ROSTOU
Obchodn vmna mezi eskou republikou a Argentinou m z dlouhodobho hlediska i pes obasn vkyvy, kter byly zpsobeny bu finann kriz, i posilovnm restriktivnch opaten ze strany argentinsk vldy, stoupajc tendenci. Maximln hodnoty doshla v roce 2009, kdy dky tm sedminsobnmu rstu eskho exportu dolo i k vraznmu naven obratu tm na est miliard korun, a od roku 2011 se pohybuje v prmru kolem t miliard korun.
Podl Argentiny na naem celkovm zahraninm obchod je ale celkem zanedbateln. Podle daj eskho statistickho adu tvoil v roce 2013 podl obratu zahraninho obchodu mn ne jedno procento a umstil tuto jihoamerickou zemi a na 67. pozici mezi naimi nejvtmi svtovmi obchodnmi partnery. V ebku zem, kam smuje n vvoz, s podlem 0,1 % obsadila celkov 63. msto. Na eskch dovozech se podlela mn ne jednm procentem, a dostala se tak a na 71. pozici. Ve vzjemnm porovnn se zemmi Jin Ameriky si ale vede ji lpe. Ve vztahu k obratu a vvozu se umstila ve sledovanm obdob po Brazlii na druhm mst, v dovozu na mst tetm, a to po Brazlii a Ekvdoru.
ESK VVOZ DOPRAVNCH PROSTEDK
Z hlediska komoditn struktury se v roce 2013 nejvce podlely na celkovm obratu esko-argentinskho obchodu stroje a dopravn prostedky (50,1 %), suroviny (13,5 %), potraviny (13,2 %) a tak trn vrobky tdn podle materilu (11,8 %).
Kvli dovozm surovin a potravin je nae obchodn bilance za poslednch 10 let pevn pasivn, protoe z Argentiny vce dovme, ne vyvme. Tento pomr se zmnil jen v letech 2009 a 2013, kdy vysok nrst naich vvoz zpsobil pechod bilance do aktiva ty miliard, respektive jedn miliardy korun. Nejvt podl na dovozech mly tedy ve sledovanm obdob suroviny (41,6 %) a potraviny (40,2 %), podl importu stroj a dopravnch prostedk byl 7,1 %.
V naich vvozech byly tm ze t tvrtin zastoupeny stroje a dopravn prostedky (70,8 %). Trn vrobky se podlely 17,0 %, prmyslov spotebn zbo 6,1 % a 5,9 % chemiklie.
Podvme-li se podrobn na jednotliv komodity, najdeme na stran naich vvoznch poloek pedevm psluenstv pro zznam, reprodukci zvuku a obrazu a telekomunikan zazen, kter tvoila v loskm roce 40 % naich vvoz. Dle to byla zazen a dly k ohevu a chlazen, dly a psluenstv motorovch vozidel, erpadla (ne na kapaliny), kompresory, ventiltory, papr, lepenka, kovov konstrukce ke skladovn a peprav, elektrick pstroje ke spnn, stroje a zazen pro stavebnictv a stavebn inenrstv, vrobky z kov, kulikov a vlekov loiska atd.
V dovozech se nejvce vyskytovala vlna a ivoin vlkna, erstv a suen ovoce a oechy, podzemnice olejn, sja, semena slunenice, epky a hoice, kukuice, konzervovan ovoce a ovocn vrobky mimo v, erstv, chlazen nebo zmrazen hovz maso a ryby, dly a psluenstv motorovch vozidel, chemick vrobky, alkoholick npoje atd.
et exporti pi vstupu na argentinsk trh musej potat s absenc transparentnch pravidel a s velkm mnostvm restriktivnch ochranskch opaten, jejich clem je omezen nebo zten dovozu zbo a slueb do zem a ochrana domcho trhu. Pesto je ale Argentina zem s velkm potencilem a z dlouhodobho hlediska zajmavm teritoriem.
Lucie Mratkov
odbor ekonomickch analz, MPO
mrastikova@mpo.cz
V argentinskch dovozech do eska jsou vrazn zastoupeny potraviny, mezi n pat i hovz maso. Na snmku je farma lec zhruba 200 kilometr od Buenos Aires.
FOTO: REUTERS
