Med se tak stal pro Kubu čtvrtým nejvýnosnějším vývozním artiklem ze zemědělského a potravinářského sektoru – po rybách, tabáku a nápojích. Většina jeho exportu míří do Evropy, uvádí agentura Reuters.
V době, kdy kilogram medu stojí více než litr ropy, věří kubánští včelaři, že se nacházejí na začátku velmi zajímavého období. Jejich medu navíc usnadňuje cestu ke spotřebitelům i skutečnost, že snese kritéria pro získání označení bio. „Má velmi specifickou chuť. Z obchodního hlediska jde o prémiový produkt,“ uvádí Theodor Friedrich z organizace OSN pro výživu a zemědělství. Celkem jej Kuba vyprodukovala více než 7200 tun v roce 2014.
„Je zde jen velmi málo narušené životní prostředí,“ říká Raul Vasquez, jeden z chovatelů včel na ostrově. „Vláda nemá žádné pesticidy, které by nám mohla prodávat, což je důvodem, proč tady včelstva hynou méně než jinde,“ dodal.
Přečtěte si:
Se včelami na střeše. Med z Prahy předčí ten z venkova
Jeho slova do značné míry potvrzuje i Norman Carreck z Mezinárodní asociace pro výzkum včel. „Není pochyb o tom, že populace tohoto hmyzu v Evropě a Spojených státech od konce druhé světové války klesla,“ říká vědec.
Podle něj jsou příčinou tohoto jevu kromě používání pesticidů také změny klimatu, méně prostoru pro hnízda divokých včel, odlišné způsoby využívání půdy a výskyt nových nemocí.
Kubánští zemědělci ale nemohli po přípravcích na hubení škůdců sáhnout, ani kdyby chtěli. S rozpadem Sovětského svazu totiž Havana přišla o partnera, od něhož by je mohla odebírat. Obchodování s jinými státy pak blokovalo americké hospodářské embargo a nedostatek valut.
Čtěte také:
Kuba nezvládá rekordní počty turistů. Největší nápor ji ale teprve čeká
Kuba povolí domácnostem internet. Poplatky si bude moci dovolit málokdo
Open all references in tabs: [1 - 4]