Nov poznatky o izraelskm jadernm programu publikovali historici William Burr a Avner Cohen na webu Foreign Policy. Spolenm silm prostudovali 42 dokument, kter zveejnil americk Archiv nrodn bezpenosti a Mezinrodn historick projekt o en jadernch zbran.
Americk vlda se obvala izraelskho jadernho programu od konce roku 1960. Tehdy se CIA dozvdla, e Izraelci u tm dva roky pracuj na vstavb velkho jadernho komplexu nedaleko msta Dimona v Negevsk pouti. S projektem jim pomhali Francouzi, kte zejm zpotku podporovali izraelsk touhy po jadernm programu s vojenskm vyuitm.
Pa souhlasila, e Izraeli dod palivo do reaktoru, ani by vyadovala psn zruky, e nebude pouito na vvoj jadern zbran. Po nstupu Charlese De Gaulla se ale pstup Francie zmnil. Zd se, e roku 1963, kdy byl reaktor blzko dokonen, Francie dodvky uranu do Dimony vrazn omezila.
Izraelci se proto pokoueli extrahovat z fosft, to se vak ukzalo jako pli drah. Potebovali zdroj, kter by mohli pouvat bez omezen a bez toho, aby jim nkdo koukal pod prsty. Chvli se zdlo, e by ho mohli zskat z Jin Afriky aFrancouzi je podezrali, e se sna zskat jadern materil z Argentiny a Belgie.
lut kol
O izraelsk jadern program se iv zajmali tak Kanaan. V beznu 1964 kanadsk analytik Jacob Koop pipravil tajnou zprvu, vekter tvrdil, e Izrael m "vechny pedpoklady pro zahjen projektu vvoje nuklernch zbran."
Nedlouho pot, co tato zprva vznikla, se kanadsk rozvdka dozvdla (z dosud neznmho zdroje), e argentinsk vlda se chyst dodat osmdest a sto tun uranovho koncentrtu Izraeli. Takzvan "lut kol je vchoz surovinou pro vrobu obohacenho uranu, kter se pouv jako palivo v jadernch reaktorech. Dalm zpracovnm vak z nj lze vyrobit vysoce obohacen uran, z kterho lze sestrojit atomovou bombu.
Na konci dubna se ke kanadsk zprv dostali Britov. "To znamen, e Izrael m nyn prakticky neomezen zsoby uranu, kter nepodlh dnm zrukm," reagoval na zprvu nejmenovan britsk diplomat. Pokud by v Dimon bylo zazen pro zpracovn "lutho kole", mohl by Izrael vyrobit bhem 18 a 20 msc dostatek materilu pro vrobu atomov bomby.
Zl pedtuchy
Britov kanadskou zprvu pedali USA. CIA byla sice zpotku skeptick, ale v ervnu 1964 se ministerstvo zahrani USA a CIA rozhodly, e zprva by mla bt provena a obrtily se na velvyslanectv v Argentin a Izraeli. V z americk velvyslanectv v Buenos Aires potvrdilo, e Izrael se v prbhu roku 1963 s Argentinci dohodl nankupu 80 tun uranovho koncentrtu.
Amerian se tak dostali do svzeln situace. Dostali jasn indicie, e jejich blzk spojenec pracuje na vvoji jadern zbran, Izrael vak tvrdil, e jeho jadern program je uren pouze pro mrov ely. Washington se obval, e izraelsk bomba by ohrozila stabilitu na Blzkm vchod a zkomplikovala tak americk sil o omezen en jadernch zbran na celm svt.
Americk prezident Kennedy a izraelsk premir Levi Ekol se v lt 1963 dohodli, e Dimonu navtv amerit vdci. Prvn americk tm pijel do Dimony na zatku ledna 1964. Izraelci vak udlali vechno proto, aby ped nvtvnky ukryli pravou podstatu projektu.
V ervnu 1966 se na obchod s Argentinou izraelskho ministra zahraninch vc Abby Ebana zeptal americk velvyslanec v Izraeli Walworth Barbour. Jeho vzkaz byl jasn: dodvky uranovho koncentrtu vzbuzuj v nejvych kruzch Washingtonu zl pedtuchy. Eban vak odpovdl jen vyhbav,Amerian dl nijak nereagovali a pouze pokraovali v nvtvch Dimony.
Decentn mlen Washingtonu
V roce 1965 Washington zskal informace, e francouzsk spolenost tc uran v Gabonu podala Pa o povolen k prodeji uranovho koncentrtu do Izraele. Jestli idovsk stt v prbhu 60. let skuten zskal dostal jadern materil z tto africk zem, zstv dodnes tajemstvm.
V polovin roku 1968 ale zskal 200 tun "lutho kole" od belgick spolenosti Union Minière v rmci tajn Operace Plumbat, do kter se zapojil i Mosad. Uranov koncentrt byl v Antverpch naloen na nkladn lo mc do Janova, ale Izraelci ho na moi peloili na svoje plavidlo.
Pestoe snahy o zskn jadernho materilu se Izraelci snaili dkladn utajit, jejich nejvtm tajemstvm byla existence tovrny na zpracovn jadernho materilu pro vrobu atomov bomby v Dimon.
Tajemstv vyzradil teprve v roce 1986 technik Mordechaj Vanunu, kter novinm listu The Sunday Times odhalil, e Izrael je jadernou velmoc (jeho pbh si pette zde). Dodnes se ale pesn nev, kolika atomovmi bombami Tel Aviv disponuje. Izrael mimochodem dodnes nepiznal, e jadern zbran vlastn a odmt se tak pipojit ke smlouv o jejich neen.
Dokumenty zveejnn Williamem Burrem a Avnerem Cohenem ponkud poodhaluj, jak a kde byl Izrael schopen zskat materil pro svj jadern program. Oba historici zdrazuj,pbh o argentinskm obchodu zstval dlouho v tajnosti. Jeho zveejnn nebylo ani v zjmu Washingtonu, kter se obval, e jeho ambivalentn postoj k izraelskmu jadernmu programu by mu mohl zpsobit diplomatick pote se spojenci v arabskm svt a mon i se Sovtskm svazem.