Nrst argentinskho obchodu s nou
Letos byla uzavena bilaterln mnov dohoda mezi nou a Argentinou, dky kter by mohl vzrst obchod v janech mezi obma zemmi. Exporti do Argentiny budou mt lep podmnky, protoe se budou moci vyhnout riziku vmny jan za dolary a nsledn dolar za argentinsk pesa. V janech operuje argentinsk poboka nsk prmyslov a obchodn banky a st obchod provd v janech i hongkongsk HSBC. Vztahy mezi obma zemmi se utuily i v ervenci letonho roku nvtvou nskho prezidenta v Argentin, bhem n byly potvrzeny nsk investice do vodn a jadern energetiky, eleznin infrastruktury a nmon dopravy. Obchod mezi nou a Latinskou Amerikou zaznamenal mezi lety 2000 a 2009 prudk nrst, a to a na dvanctinsobek.
Nov zkon o tb ropy
Doln komora argentinskho parlamentu v jnu schvlila nov zkon o tb ropy, kter nahrazuje pvodn normu z roku 1967 a kter by ml podpoit zahranin investice do tby a produkce ropy a ropnch produkt. Proto dojde k omezen pravomoc provinci, kter podle stavy vlastn nrodn ropn a plynov zsoby. Zkon dle sniuje z jedn miliardy na 250 milion dolar minimln stku, kterou zahranin spolenosti musej investovat, aby se vyhnuly importnm a devizovm kontrolm. Nov legislativa prodluuje termny vrobnch konces na 25 let pro loiska, na 35 let pro ostatn a na 30 let pro poben energetick zdroje. Provincie budou moci prodluovat povolen kadch 10 let, pokud spolenosti napln jejich poadavky.
Problmy argentinskho automobilovho prmyslu
Argentinsk automobilov prmysl je tet nejvt v Latinsk Americe. Za prvnch 9 msc roku 2014 se tamn produkce automobil propadla o 24 % a trby z prodeje automobil poklesly o 26 %. Pokles pinesl nhlou zmnu argentinskm pobokm velkch automobilek, jako je Ford, Renault a Volkswagen, kter mly vysok trby dky argentinsk politice na podporu spotebnch vdaj. Dlouhodob hospodaen vldy vak vedlo k nrstu inflace skoro na 40 %, k odlivu kapitlu a odrazen investor. Kvli nedostatku dolar vlda v automobilovm prmyslu zavedla pdlov systm na tuto mnu, co negativn ovlivnilo spolenosti, kter pro vrobu voz pmo v Argentin dovej dv tetiny soustek. Doven vozy tvo pouze nco mlo pes polovinu treb autorizovanch prodejc.
Produkce ropy argentinsk YPF roste
Argentinsk sttem ovldan ropn spolenost YPF (Yacimientos Petrolferos Fiscales) zaznamenala ve tetm tvrtlet roku 2014 nrst produkce ropy a ropnch produkt o 15,4 %. Produkce surov ropy vzrostla o 4,6 % a tba zemnho plynu o 26,1 %. Celkov investice YPF stouply o 71,6 % na 1,6 miliardy dolar. Za tet tvrtlet YPF vyvrtalo 40 nekonvennch vrt v Loma Campana - nachz se na ropnm poli VacaMuerta, kter vlastn 50:50 % spolu se spolenost Chevron. Nyn je v oblasti 270 produktivnch vrt. Zisk firmy za prvnch 9 msc 2014 inil 7,5 miliardy pesos, co znamen tm dvojnsobn nrst oproti minulmu obdob. Argentina m v YPF 51% podl a zbyl st spolenosti je obchodovna na newyorsk akciov burze.
Argentina lenem Ekonomick a sociln rady OSN
Argentina byla zvolena Valnm shromdnm OSN lenem Ekonomick a sociln rady OSN (ECOSOC), a to na ti roky ponaje lednem nsledujcho roku. Volilo se 18 novch len ECOSOC z celkovch 54. Mezi nov zvolenmi leny jsou dle napklad Brazlie, Francie, Nmecko, Ghana, Indie i Pkistn. Kesla v ECOSOC jsou rozdlena i podle geografick pslunosti - 14 africkch stt, 11 asijskch stt, 6 stt vchodn Evropy, 10 stt Latinsk Ameriky a Karibiku a 13 stt zpadn Evropy a ostatnch. Rada je jednm z esti hlavnch orgn OSN. Jejm kolem je koordinace hospodsk, sociln a environmentln innosti OSN a pidruench odbornch organizac a instituc.
Iva Pivokov
Centrum informanch slueb, CzechTrade
iva.pivonkova@czechtrade.cz
Argentina m nov zkon o tb ropy.
FOTO: REUTERS
Argentinsk produkce automobil se propadla o 24 %.
FOTO: REUTERS