Komern pstovn Bt plodin v R
V roce 2005 byla v R poprv komern pstovna kukuice MON810. Nsledujc rok doshla oset plocha 1 290 ha, v roce 2007 stoupla na 5 000 ha, v roce 2008 se dle zvila na 8 380 ha, ale pot dolo k poklesu na 6 480 ha, kter pokraoval i v r. 2010, kdy byla MON810 vyseta na 4680 ha. V roce 2011 byl zaznamenn mrn nrst na 5 090 ha. Rok 2012 pinesl vrazn pokles ploch osetch GM kukuic a na 3050 ha.
R se stala jednou ze t zem, kde byly v r. 2010 po schvlen pro uveden do obhu v EU pstovny GM brambory Amflora, a to na ploe 150 ha, co pedstavovalo vt rozlohu ne plochy v Nmecku a ve vdsku, kde je pipravovna sadba. Hlzy sklizen v R byly v testovacm provozu zpracovny na technick krob. V nsledujcm roce vzhledem k nedostatku sadby Amflora v R pstovna nebyla. Potkem roku 2012 spolenost BASF tento projekt ukonila.
Poln pokusy s GM rostlinami
Negativn postoj vtiny evropskch zemke GM plodinm dopad na zemdlce i na vdeck projekty. Povolen k polnm pokusm s GM rostlinami v uritch lenskch sttech EU nen mon zskat (nap. Rakousko, Itlie, ecko), v jinch (Francie, Nmecko, Britnie, Belgie) je vtina pokusnch pol zniena tzv. aktivisty, a to i pes nkladn bezpenostn opaten, jako je obehnn pozemk vysokm plotem a nepetrit strn sluba. Genetick vzkum a nsledn ovovn potencilnch vliv GMO na ivotn prosted lze bez vtch problm provdt pouze v zemch jako je panlsko, Rumunsko, vdsko nebo R.
Od roku 2009 poet polnch pokus s GM rostlinami v Evrop kles. Mnoh nadnrodn firmy, ale i vzkumn instituce pemsuj sv aktivity do Ameriky. Typickm pkladem dopadu politiky EU je pesun spolenosti BASF Plant Science z Evropy do USA. BASF oznmil potkem roku 2012, e ukonuje sv biotechnologick projekty, zamen vhradn na evropsk trh, tj. komercializaci GM brambor Amflora, Amadea, Modena a Fortuna. Spolenost se zam na vvoj GM plodin s uplatnnm v Severn a Jin Americe a v Asii.
V esk republice se vzkumem GM rostlin zabv nkolik instituc. Poln pokusy s rznmi GM rostlinami (nyn pedevm s kukuic, cukrovkou a bramborami, pokusy s epkou byly ukoneny v roce 2002) probhaj v R od konce 90. let minulho stolet. Clem tchto projekt je krom ovovn agrotechnickch parametr i zjiovn monch rizik pro ivotn prosted. Testovna je kukuice odoln vi rznm hmyzm kdcm, kukuice tolerantn k irokospektrm herbicidm a v souladu se svtovmi trendy i nov hybridy s kombinac uvedench vlastnost. U brambor se jednalo o rzn modifikace zpsobujc zmny ve sloen cukr (krobu) a zvenou odolnost vi plsni bramborov, pokusy vak ji byly zastaveny, mj. v dsledku odchodu spolenosti BASF Plant Science z Evropy. V roce 2010 byly povoleny pokusy s epou cukrovkou tolerantn k herbicidu a odolnou vi chorob rhizomnii, ani tento projekt vak ji nepokrauje. V poslednch tech letech dolo ke znanmu poklesu nov zahajovanch agronomickch pokus, krom toho zahranin spolenosti nkter pokusy pozastavily nebo pedasn ukonily, patrn z dvod obecnho odmtavho postoje EU vi GM plodinm. Stle probh nkolik vdeckch projekt s GM rostlinami: slivon, lnem, hrachem a tabkem v tchto ppadech jde o pokusy na malch plochch. Vzkum orientovan na budouc komern vyuit novch GM plodin vak pestv bt u ns perspektivn.
S uvedenm trendem kontrastuj vsledky nkolika dlouhodobch nezvislch vdeckch studi, realizovanch v R, se zamenm na sledovn rizik a pnos pstovn Bt kukuice. Napklad vdci z Entomologickho stavu (Biologick centrum AV v eskch Budjovicch), nezjistili bhem nkolikaletch polnch pokus dn negativn vliv Bt kukuice na neclov organismy.
Podle zvr projekt Vzkumnho stavu rostlinn vroby, Vzkumnho stavu pcninskho v Troubsku a esk zemdlsk university je Bt technologie proti clovm kdcm vysoce inn a sklizen zrno vykazuje ni obsah mykotoxin v porovnn s konvennmi odrdami. Vy kvalitu zrna Bt odrd potvrzuje i Sttn zdravotn stav. (viz napklad prezentace ze semine esk spolenosti rostlinolkask Pohled pes hranice, bezen 2011, Doln Dunajovice, nebo prezentace vsledk Ent na studentsk vdeck konferenci Biomania, kvten 2012, Brno). Msta provdn polnch pokus v R jsou zveejnna v rmci publikovn kompletnho textu pslunho povolen na webovch strnkch MP. Lokality jsou vyznaeny i v ternu vstranmi cedulemi, pouze nkter jsou i oploceny, nap. pokud se jedn o dlouhodob uvan pokusn polka. Natst zatm jedin ppad znien pokusnho porostu v R se odehrl v roce 2002 (kukuice firmy Monsanto v Braniovicch). Zdroj: Ing. Zuzana Doubkov, odbor nvironmentlnch rizik a ekologickch kod, MP R
Argentina zvyuje vvoz kukuice
Argentina je druhm nejvtm vvozcem kukuice na svt. Zemdlsk politika Argentiny je oteven transgennm plodinm. Nap. v loskm roce povolila novou varietu geneticky modifikovan kukuice resistentn vi hmyzu a herbicidm, produktu vcarsk firmy Syngenta (SYNN.VX).
Generln editel FAO Jos Graziano da Silva a ministr zemdlstv Argentiny
Norberto Yauhar se seli 14. z 2012 v m. eili dleitost rstu exportu kukuice kvli hrozb globln potravinov krize a vrtkavosti cen na mezinrodnm trhu. Argentina pislbila dodaten dodvky kukuice z leton sklizn, m zv svj export celkem na 16,45 milion tun kukuice. V minulch 3 letech pokrval argentinsk vvoz kukuice cca 15% svtovho vvozu. Pnov Graciano a Yauhar tak diskutovali tvorbu regionlnch i mezinrodnch strategickch rezerv. Zrove zdraznili dleitost informanho systmu Agricultural Market Information Systm (AMIS), kter pispv k rstu transparentnosti trhu a redukci vkyv cen s tmito komoditami.
Argentina skladuje reservy ve vi 1 mil. tun kukuice a 1 mil. tun penice, ekl ministr Yauhar.
EuropaBio: 37 let zpodn pi povolovn genetickch modifikac (GM) v EU
EUROPABIO (Evropsk sdruen pro bioprmysl) uvd, e EK pi pijmn rozhodnut o povolen GM produkt m de facto 37 let zpodn. Typick je nedodrovn termn stanovench EU legislativou k pijet rozhodnut o povolen i nepovolen GMO. Pravideln pekraovn asovch limit, zpoovn rozhodnut o jednotlivch GM produktech vede ke kontinuln rostoucmu potu let prodlen. V Evropsk Komisi se hromad nevyzen dosti, zatmco rozvojov zem u pijaly GM produkty a exportuj je i do EU. Zdroj.
Dal informace o biotechnologich najdete na www.biotrin.cz. Kontaktn osoba: Ing. Helena tpnkov, e-mail
Open all references in tabs: [1 - 3]