Zanme velmi strunm (nebo podrobn analza by si vydala samostatn analytick lnek) souhrnem argentinskho defaultu na potku novho tiscilet. Argentinskmu selhn pedchzel mix chybn hospodsk politiky, siln neoliberln navc vkombinaci sextrmem monetrn politiky, tzv. mnovm vborem. Mnov vbor (currency board) vedl kpln vazb argentinsk mnov politiky na Spojen stty, co mlo za cl snit inflaci a zemi stabilizovat. Druhm faktorem byly finann krize rozvjejcch se ekonomik, kter byly sputny vroce 1997 vThajsku, a nsledn se ily dle (jihovchodn Asie, Rusko, Turecko, Brazlie, Argentina). Argentina, oslaben neoliberlnm experimentem a politikou mnovho vboru, dostala posledn rnu, kdy se do problm dostala Brazlie, jej hlavn obchodn partner.
Jak je znmo, ve finannch krizch se schut angauje MMF, jeho hlavn starost jsou vitel (tj. mimo jin zpadn spekulanti). I voblasti jihovchodn Asie se objevily nicmn zem, kter MMF vzdorovaly (Jin Korea, Malajsie), Rusko pi svm vnitropolitickm rozkladu uvalilo moratorium na splcen dluhu a uvolnilo cestu nstupu V. Putina. Argentina se dostala do katastrofln ekonomick a sociln situace, nebo MMF tlail na udren mnovho vboru (tj. podobn jako nyn vecku nedovoloval devalvaci), m penel tlak na ceny a mzdy. Pipomeme, e vnejt잚m obdob argentinsk krize ilo 60% oban vchudob. Politick scna se zaala otsat a prezidenti se stdali tm den za dnem. Zcelho dn ale vykrystalizovala siln politick osobnost Nestor Kirchner. Jemu se podailo nejen Argentinu vrtit na cestu stabilnho vvoje, ale tak se odvn postavit vi podmnkm MMF.
Kirchnerovi se, ke vzteku Zpadu, podailo uskutenit tzv. default veden dlunkem, co je velmi netypick zleitost (a navc na stku 100 mld. dolar). Vekonomickch analzch a uebnicch je proto Argentina uvedena zvl jako ppad sui generis. (nap. vmaterilech Research on money and finance je ppad defaultu vedenho dlunkem detailn rozebrn, byl mimo jin doporuovn i pro ecko).
Samozejm, e takovto postup nebyl snadn. Nestor Kirchner vdokumentu Olivera Stonea, South of the border (Na jih od hranice) vzpomn, jak neskutenmu tlaku a vyhroovn od MMF elil. Argentinu zachrnila tak sptelen Venezuela, kterou tehdy vedl Hugo Chvez, a kter ihned pispchala smasivn finann pomoc a stala se tak jednm zdleitch argentinskch vitel.
Jene vsouasnm systmu jsou sly, kter se nerady vzdvaj a kter vyuvaj vech cest, aby mohly zskat miliardy a zdevastovat cel ekonomiky. Jsou to tzv. sup fondy. Prv jejich poadavkm nyn el vdova po Nestoru Kirchnerovi, souasn argentinsk prezidentka, Cristina de Fernandez.
Ve zan u hedgeovho fondu NML Capital. Jen pro orientaci: hedgeov fondy jsou vysoce spekulativnmi aktry, kte pouvaj tzv. pku (vysok pomr cizho kapitlu kvlastnmu) a kter dok skvle destabilizovat cel finann systm. Po krizi vroce 2008 zaznlo mnoho nvrh, jak tyto fondy zcela zakzat (ne jen regulovat). Jeliko ovem tvo oprnou pte tzv. finannho prmyslu (zejmna Velk Britnie), tak ani kregulaci se moc chuti dodnes nenalo.
Ale zpt kNML Capital. Ten toti vede (malou!) skupinu vitel, kte chtj plnou platbu za nerestrukturalizovan dluh. eeno srozumiteln: Tyto fondy (jejich odno bvaj ji zmnn sup fondy) koupily za centy sti dluhu Argentiny vkrizovm obdob roku 2001. Nestor Kirchner bojoval za udren argentinsk suverenity a nakonec se mu podailo doshnout stavu, ve kterm 93% (!) vitel akceptovalo dluhovou restrukturalizaci (s dohodami o placen zlet 2005 a 2010). Vtina vitel tedy dostala nov dluhopisy, vasi tvrtinov hodnot oproti pvodnmu nominlu, kter dn splcela.
Jak ji asi tute, sup fondy a dal spekulanti tuto restrukturalizaci odmtli a jedou dle jinho scne za pr cent (obvykle cca 5 cent za dolarov nominl), za kter koupili argentinsk vldn dluhopisy vkrizovch letech, chtj nyn 1,5 mld. dolar!
Krom destabilizanch hedgeovch fond, kter rdy provozuj hrtky jmnem carry trade (kter vychyluje kurzy mn, nap.), jsou tu prv ony sup fondy. Ty pat ktomu nejodpornjmu, co lze vsouasnm finannm systmu nalzt. Tyto fondy toti kupuj dluh chudch zem, nebo zem, kter se ocitly vkrizi za mal stky zpvodn nominln hodnoty (v du cent oproti dolarovm nominlm). Nsledn pak vldy tchto zem aluj a chtj celou nominln stku. Jejich zisky zanaj tak na 400%. Sup fondy jsou esenc parazitickho kapitalismu. A prv tyhle sup fondy veden Paulem Singrem, ktermu se sup pezdv, si vyhldly jako svou dal koist Argentinu.
Problm je vtom, e argentinsk dluhopisy (ped Nestorem Kirchnerem) byly vydny pod newyorskm prvem. Proto NML Capital alovala Argentinu prv tam (a vyhldla si na to toho sprvnho soudce, jak uvidme), aby uspokojila doloku pari passu, tj. stejn zachzen se vemi viteli, a u akceptovali restrukturalizaci i ne). Nazen soudu tedy znlo: bu Argentina vyplat pln vechny, nebo vyhls default na nov, restrukturalizovan dluhopisy (kter dn splcela!).
Uvdomme si, o jak druh defaultu se jedn, aby nedolo kchybn interpretaci. Argentina mla dn pipravenou (a vbance N. Y. Mellon deponovanou) spltku pro ty vitele, kte na restrukturalizaci pistoupili. A nyn pijde to neuviteln, jak konstatoval rovn J. Stiglitz: soudce T. Griesa tyto platby ale nechal zablokovat stm, e Argentina nezaplat nikomu, dokud nezaplat vem. Poprv vhistorii zem chtla (a mohla!) zaplatit svm vitelm, ale nemohla, protoe soudce zjin zem (!) ji vtom zabrnil. Proto se objevuje ponkud nejasn termn technick default, nebo Argentina mla zdroje ke spltce pipraven, ale byly j neuvitelnm rozsudkem zablokovny.
NML Capital je soust hedgeovho fondu Elliot Management (vlastnnho ji zmnnm Singerem, o kterm si jet nco povme). Vdluhopisech mli 48 milion dolar a dle rozhodnut soudce Griesy maj dostat 832 milion dolar (protoe chtj i rok a rizikovou prmii, co je samo o sob ekonomicky absurdn). Jak uvd Stiglitz, jejich nvratnost se tak dostv na 1600%. Tito supi tvo pouh jedno procento vitel, ale nrokuj si celkem 1,5 mld. dolar. Pokud by Argentina mla takto vyplatit vechny, pak by stka inila 140 mld. dolar, co by byl konec tto zem. Uveme: Argentinsk HDP za rok 2013 bylo 771 mld. dolar (v parit kupn sly), vkurzovm pepotu, kter zde dv vt smysl, 485 mld. dolar. Devizov rezervy se pohybuj kolem 30 mld. dolar.
Zdroj:
Pro pochopen jednn supch fond je teba ale dodat na scnu postavy. Greg Palast, vznamn americk novin, tak uinil pro rozhovor vReal News TV. (tene varuji, e je to rozhovor jen pro siln povahy. Greg Palast mimo jin hovo o tom, e sm byl Singerem ohroovn, bylo mu oznmeno, e na nj Singer vede sloku apod.).
Je poteba se podrobnji podvat na Paula Singera, pezdvanho ne jen tak bez dvodu Sup. Jeho povst je takov, e m tato osoba zkaz vyuvat soudnch proces vcelm Commonwealthu (!). Jene, tento zkaz neplat pro USA. Paul Singer roky hledal vhodnho soudce, kter by mu pomohl najt cestu, jak Argentinu zniit. Nakonec nael starho, 84-letho pznivce pravho republiknskho kdla Newyorskho soudce T. Griesu. Sm Singer, jak to pekvapen, je vznamnm drcem extrmnho pravicovho kdla Republiknsk strany.
Palast pitom konstatuje, e cesta, jak pomoci Argentin je pomrn snadn. Pokud by prezident Obama, kter srozsudkem nesouhlas a kter soudce vyzval pedem, aby nepodlamoval argentinskou suverenitu, postavil do cest rozsudku nrodn bezpenostn zjem, mohl by svtu (nejen Argentin) dosti prospt. Problm je ovem vtom, e Singer je osoba, kter m nejen obrovsk finann zdroje, ale i dosti dlouh prsty.
Stiglitz uvd, e rozhodnut 84-letho starce odmuje lichvsk chovn a zsadnm zpsobem ohrouje fungovn finannch trh. A pozor: tyto sup fondy si tak dlaj chut na argentinsk aktiva rozmstn rzn po svt (nezaplat lichvsk zisky zabereme Tv lod, letadla, firmy...)
Proto je teba zdraznit, e 1,5 mld. dolar sice nen stka, kterou by Argentina, teba i za pouit devizovch rezerv, nemohla splatit. Pokud to ovem udl, dostane se do rozporu svnitnmi, argentinskmi zkony. Argentina toti pijala RUFO (rights upon future offers), kter znamen, e neme dt tm, kte nesouhlasili srestrukturalizac vc, ne tm, kte na ni pistoupili. Zaplacenm by tedy poruila sv vnitn ustanoven a zrove by si tak podepsala rozsudek smrti nad svou zem, protoe pak u za rohem h cel stka 140 mld. dolar.
Argentina se za Kirchnera dostaten pouila a nsledn zaala vydvat sv dluhopisy pod dolokou CAC (collective action clause), jej obliba roste. Tato doloka znamen, e dritel dluhopis jsou nuceni akceptovat restrukturalizaci, pokud sn bude 70% vitel souhlasit. Dalm pouenm je nevydvat dn dluhopisy pod newyorskm prvem.
Argentina se rovn dokala plnho vyjden solidarity vrmci OAS (Organizace americkch stt), samozejm ovem bez Kanady a USA. Krom deklarativn podpory se opakovan zdraznila nutnost alternativn finann infrastruktury, kterou vrmci Latinsk Ameriky pedstavuj plody prce Huga Chveze: alternativn mna SUCRE a pedevm Banka jihu. Prv ale jejich rozen fungovn prov, do jak mry se u pedstavitel latinskoamerickch zem jedn jen o slova a do jak mry o reln iny.
na jednala rychle, jet vervenci sArgentinou uzavela dohodu o 11 mld. mnovm swapu a pjkch znsk rozvojov banky pro zlepen argentinsk infrastruktury. Krom toho, podobn jako pozdji Rusko, projevila zjem o argentinsk potraviny.
Dokonce i mainstreamov ekonomov se rozsudku proti Argentin vydsili. Je patrn, e pro vypodvn bankrotu zem (nelze ji pouvat slovo suvernn, i kdy vanglosask literatue se pojem sovereign debt samozejm vyskytuje) nemme dn ustlen mechanismus. Nen zde jednotn postup vrmci mezinrodnho prva a proto plat, e dluhy se e rzn vzvislosti na sle zem.
Existuje Pask klub, kter m na starosti een suvernnho dluhu drenho dalmi suverny. Cel situace se od 80. let zkomplikovala tm, e dluh nedr u dominantn banky, jako dve, ale astnci finannho trhu, kte na tom, aby se zem zotavila, nemaj dn zjem. Krom toho maj hedgeov fondy a dal spekulanti voblib pouvn CDS (credit default swap, tj. szky na to, e njak zem vyhls bankrot, hojn pouvno vppad ecka firmou Goldman Sachs). Mohou tm pdem kasrovat hned dvakrt!
Vtina ekonom, a ji m Argentinu voblib i ne, se ale shoduje, e rozhodnut soudce Griesy je nejene vrcholn neodborn, ale zpsob vsystmu suvernnho dluhu dokonal vlnobit. Dostat se zdluhov pasti se pro zem stane mnohem obtnj. Pokud toti restrukturalizace dluhu, kter je naprosto bnm nstrojem, nebude dovolena, pak se ekonomika me dostat do vn spirly stagnace splcen, prodeje nrodnho bohatstv a trval pozice kolonie co je ovem pesn to, co kapitl chce. Mal skupinka sup tak me dret vhrsti cel zem. Pro globln finann systm to znamen naven rok zdluhopis pes rizikovou prmii. Uvdomme si, e finann parazitick struktury maj zem vkletch genilnm zpsobem:
a) omezuj daov pjmy pes niky do daovch rj, pouvaj vnitropodnikov ceny, ktermi nadnrodn firmy tvo uml zisky, resp. ztrty, kde se jim zachce. Ktomu pipotme oblben zdroj pjm, co je dobvn renty. Cel tato nikov infrastruktura je skvle vymylena a sttm unikaj pjmy, kter jim nsledn chyb. Politick vle zakroit je mal, nebo velk st politick elity Zpadu je zaplacena tmito infrastrukturami a sama svj majetek odvd do daovch rj, na skryt konta apod.
b) ideov parazitickou strukturu dr MMF. Je sice pravda, e vposlednch letech vyjaduje obavy znezamstnanosti a sociln situace vzpadnch zemch, ale jsou to sp obavy rzu a jsou nai draz kapitalist vbezpe a neohrouje je dn bouc se lza. Na ppadu ecka vidme dobe, jak jsou recepty MMF a na koho cl.
c) Nov na ppadu Argentiny, nemonost restrukturalizovat dluh, resp. navyovat roky zdluhu tak, aby si vybran miliardi vyzobali nrodnho bohatstv jin zem jako rozinky. Uvrhnout cel ekonomiky do pasti vn stagnace a totln chudoby.
Zdroj: ZDE
U technickho defaultu Argentiny nejde zdaleka jen o tuto latinskoamerickou zemi, kter si ji prola velkm utrpenm. Jedn se o ukzku, do jak mry je suverenita zem jen frz vsystmu, kterm je parazitick kapitalismus. Systm zaloen na vysvn nepohodlnch zem, ale i bezmocnch lid. Sup fondy pedstavuj esenci takovto destruktivn sly. Pokud Vm takovto slova pipadaj siln, pak uvedu opt J. Stiglitze, kter pmo konstatuje, e americk systm, kter vysv chud Ameriany se tmto rozsudkem rozil globln. Zdroj: http://www.project-syndicate.org/commentary/joseph-e--stiglitz-and-martin-guzman-argue-that-the-country-s-default-will-ultimately-harm-america
Argentina vzdoruje a hled een. Pouit anti-teroristickch zkon proti zboru aktiv pmo vArgentin. aloba u soudu vHaagu a OSN. Pokus o dal restrukturalizaci dluhu. Boj zem proti finannm parazitm nen jen boj Argentiny, je to boj ns vech, kte se nesmme stakovmto systmem.