Akoliv se Argentina potk s ekonomickmi problmy ji adu let, sled udlost vzal v poslednch dnech rychl spd. Potkem tdne zavedla centrln banka rozshl omezen bankovnch operac, jejich clem je zamezit odlivu bankovnch vklad a zabrnit toku stadatel na banky. Vlda omezila vbr hotovosti z bankovnch t na 1000 dolar za msc. Rovn na 1000 dolar byl omezen pevod penz do zahrani vyjma obchodnch plateb.
Ve tvrtek byla argentinsk vlda nucena zabavit penze penzijnch fond(!!), aby mla na vplatu mezd ve veejnm sektoru, na dchody a v neposledn ad i na vplatu rok z emitovanch dluhopis. Vznamn zdroj financovn pomoc Mezinrodnho mnovho fondu (IMF) toti mezitm odmtl poskytnout dal pjku ve vi 1,3 mld. USD do doby, ne bude jasn sttn rozpoet na pt rok a dokud nebudou omezeny vdaje. Nsledovala finann panika, kdy vtina Argentinc v oekvn devalvace pesa vybrali sv vklady a mnili je na dolary. Objem spor v argentinskch bankch se tak letos snil ji o zhruba 17 procent.
Urit uklidnn pinesla verej dohoda Argentiny s IMF, kdy se Argentina zavzala k omezen daovch lev pro podniky. Tm se sn vdaje sttu o zhruba 4 mld. dolar (zhruba 10%). Mezinrodn fond na opltku poskytne zadluen zemi dal pjku.
Jak je mon, e se jedna z nejvysplejch zem Jin Ameriky dostala do takovch pot? Primrnm dvodem je vysok zadluen zem Argentina dnes dlu vce ne 132 mld. dolar. Dalm dvodem je zvolen mnov reim. Jeliko Argentina trpla na konci 80. let vysokou inflac (a 200% msn), rozhodla se v roce 1991 pro fixaci kurzu pesa k dolaru v kurzu 1:1. Tm sice velice rychle dolo k poklesu inflace, zrove ale argentinsk centrln banka ztratila monost regulovat domc ekonomiku prostednictvm aktivn mnov politiky. V konenm dsledku se Argentina ocitla v zaarovanm kruhu, kdy si pro udren ekonomick stability byla nucena neustle pjovat vce penz ze zahrani. inn recept, znm z pkladu Brazlie i Mexika devalvaci mny nelze v souasn situaci pout.
Kvli neudritelnosti stvajc situace nabdl IMF zemi dv mon varianty een bu zem opust od fixace pesa k dolaru (tj. znehodnot peso) anebo naopak pijme americk dolar jako svoji nrodn mnu. Ob tyto varianty jsou zatm pro Argentinu, zastoupenou ministrem hospodstv Domingem Cavallo, nepijateln.
Vvoj argentinskch akci od roku 1987
Zdroj: MSCI
Stejn jako v Argentin, i v na zemi v poslednch letech vrazn narst zadluen sttu. Oficiln sttn dluh je sice ni ne 10 mld. dolar, pokud ale zapoteme skryt zadluen sttu (obsahujc napklad budouc zvazky sttu na ekologii i zatm neuplatnn garance sttu), dostaneme se k mnohem vy stce. Znan rozdl je ale v mnovm reimu esk koruny, jej kurz je pln flexibiln. Centrln banka tak m mnohem volnj ruce pi vkonu mnov politiky. Pokud napklad zemi hroz stagnace i deprese, me banka snenm rokovch sazeb zvit investice i vrobu. Navc pro eskou ekonomiku hraje i blzkost vysplch zpadnch ekonomik a proces postupnho zaleovn do Evropsk Unie.
Je tedy zejm, e podobn krize esk republice v dohledn dob nehroz. Pesto vak me bt varovnm mementem pro pt eskou vldy, kam by se mohla esk ekonomika dostat, pokud by i tato vlda pokraovala v dalm zadluovn. Zsadnm krokem pitom bude reforma dchodovho zabezpeen, kter je ve stvajc podob dlouhodob neudriteln. Prvn signlem svdcm o budoucm sniovn vdaj sttu je i nedvn prohlen ministra financ Rusnoka, ve kterm poukzal na nenosnost tyapltiscov sttn podpory na stavebn spoen.
I kdy je krize esk ekonomiky nepravdpodobn, argentinsk pklad ukazuje, e i ve fungujc trn ekonomice me stt zkonfiskovat soukrom spory. Pokud je stt v krizi, jako prvn hne po dlouhodobch nelikvidnch vkladech, jakmi jsou napklad penzijn fondy. Proto lze tm, kte se obvaj podobnho scne v domcch podmnkch, doporuit ukldat penze pouze do krtkodobch produkt (tedy ne na termnovan vklady nad jeden rok, do penzijnch fond i do stavebnho spoen). Tm se ale tito lid okradou o vy vnos, plynouc z dlouhodobjch spocch produkt. Alternativnm eenm je uloen penz do zahranin mny, v tomto ppad ale zase vrazn narst riziko devalvace zahranin mny vi korun.
Bojte se podobn krize jakou dnes zav Argentina? Co byste v podobn situaci dlali? Napite nm svj nzor!