Jako první navrhl převoz Priebkeho ostatků do Německa předseda římské židovské obce Riccardo Pacifici. "Existuje tu jen jediné řešení. Podle vší logiky by se měl vrátit do země, kde se narodil. A tou je Německo. Měl by být pohřben v rodném městě," řekl Pacifici agentuře DPA. Priebke se narodil roku 1913 v braniborském městě Hennigsdorf poblíž Berlína.
Stejný názor má i šéf jeruzalémského Centra Simona Wiesenthala, které pátrá po pachatelích nacistických zločinů. "V Německu je nejvhodnější právní prostředí schopné zabránit tomu, aby se pohřeb nezvrhl v manifestaci neonacistů," řekl dnes v rozhovoru s italským deníkem La Stampa Efraim Zuroff.
Podle Zuroffa by se ostatky měly zpopelnit. Stejného mínění je i bývalý italský ministr spravedlnosti Giovanni Maria Flick. "Popel by se pak měl hodit do moře, stejně jako se to stalo v případě válečného zločince Adolfa Eichmanna. Priebkeho mrtvé tělo lze eventuálně převézt do Německa. Řím je každopádně pro smuteční akt tím nejnevhodnějším místem," citovala ho agentura APA.
Priebkeho advokát Paolo Giachini v sobotu oznámil, že pohřeb se uskuteční v úterý v některém z římských kostelů. Dokonce pohrozil, že ho uskuteční klidně na ulici, když k tomu bude donucen. "Priebkeho synové žádají, aby se respektovalo poslední přání jejich otce, který chtěl katolický pohřeb," řekl advokát, v jehož bytě Priebke posledních 15 let bydlel. Kněz z římského kostela, který odsouzeného zločince v domácím vězení často navštěvoval, připustil, že by smuteční obřad byl ochoten vést přímo v tomto bytě.
Itálie hledala Priebkeho od roku 1946 a první proces s aktéry masakru v jeskyních se odehrál již v roce 1948. Priebke byl souzen v nepřítomnosti. K jeho dopadení přispěla nejprve kniha francouzského spisovatele argentinského původu Estebana Bucha Malíř z argentinského Švýcarska z roku 1991. Tou se v roce 1994 - půl století po masakru - inspiroval reportér americké televize ABC Sam Donaldson, který udělal s Priebkem krátký rozhovor. Tehdy osmdesátiletý nacista přiznal svou účast na masakru s tím, že údajně jen poslouchal rozkazy. Priebke byl zatčen a koncem roku 1995 vydán k soudu do Itálie. Opakovaně prohlásil, že je nevinný.
Římský vojenský soud Priebkeho v roce 1998 odsoudil k doživotí za jeho podíl na masakru 335 italských civilistů, z toho 75 Židů, v roce 1944 v Ardeatinských jeskyních poblíž Říma. Šlo o odvetu za partyzánský útok proti jednotce SS. Priebke se obhajoval poukazem na to, že jako voják musel splnit rozkaz nadřízených. V roce 1999 mu bylo povoleno ze zdravotních důvodů a kvůli vysokému věku odpykávat si trest v domácím vězení.
Priebke oslavil sté narozeniny letos v červenci. Před jeho domem tehdy demonstrovaly desítky lidí, mezi nimi i členové římské židovské komunity. Protestovali mimo jiné i proti tomu, že zločinec měl velmi mírné podmínky vězení - mohl se naprosto volně pohybovat po městě, nakupovat či chodit na večeře s přáteli. Za své činy se navíc podle nich nikdy neomluvil.
reklama
