"Výbor strážců" schválil v květnu osm jmen, z nichž si Íránci v polovině června vyberou budoucího prezidenta. Strážci revoluce vyškrtli například exprezidenta Rafsandžáního, schálili naopak dva exponenty režimu, na které Interpol vydal v roce 2007 zatykač.
Bývalý velitel íránských Revolučních gard Mohsen Rezáí a exministr zahraničí Alí Akbar Veljátí jsou podle argentinské justice organizátory bombového výbuchu z července 1994, který prakticky srovnal se zemí Židovské kulturní centrum v Buenos Aires. V troskách budovy nalezlo smrt 85 lidí a 151 utrpělo zranění.
Odplata
Íránští agenti provedli v Argentině v první polovině 90. let dva pumové útoky, které měly být odplatou za to, že Argentina v polovině 80. let odstoupila od dohody, podle níž měla asistovat při výstavbě jaderné elektrárny v Bušehru.
Mohsen Rezáí
Argentina tak ukončila éru sbližování s islámským státem, kterého mezinárodní izolace donutila hledat spojence až v Latinské Americe. Buenos Aires z úzké spolupráce ekonomicky těžila, avšak zároveň na její území pronikla z islámského státu řada nebezpečných jedinců.
Alí Akbar Veljátí
Po 12 letech vyšetřování incidentů jmenovaly argentinské soudy šest podezřelých, mezi nimiž figuruje i Rezáí a Veljátí. Není bez zajímavosti, že sbližování s Argentinou i oba útoky proběhly za vlády prezidenta Rafsandžáního, který je dnes považován téměř za reformistu, zatímco výše jmenovaní jsou naprosto loajální vůči Nejvyššímu vůdci revoluce Chameneímu.
Repete
Mezinárodní skandál se kvůli kontroverzní minulosti obou kandidátů zřejmě konat nebude. Nemá na něm totiž zájem ani současná prezidentka Argentiny Cristina Kirchnerová, která si podle listu Atlantic Monthly přeje novou éru sbližování mezi islámským státem a druhou největší jihoamerickou ekonomikou.
Roli nejbližšího spojence Teheránu ve světě chce by ráda převzala po právě zesnulém prezidentovi Venezuely Hugo Chávezovi.
Vypadá to, že historie je zralá na opakování.