esk dovoz do jedn z nejvtch latinskoamerickch zem - Argentiny - je spe sporadick. Podle zstupce eskho ministerstva prmyslu a obchodu pro Argentinu Milana Harmka jsou pitom ance na proniknut na argentinsk trh pro esk firmy dobr.
Podniky, kter se chtj prosadit na argentinskm trhu, mus dbt na dobr vztahy se svmi obchodnmi partnery, rad Milan Harmek, vedouc zastoupen ministerstva prmyslu a obchodu v Buenos Aires.
"Jde o vztahy tmelen vzjemnm hotnm, nvtvami v rodinch, cestami prodvajcho sem a kupujcho do Evropy. Dobr dlouhodob obchody lze dlat pedevm s tmi, se ktermi udruji dobr dlouhodob vztahy," uvedl Harmek v rozhovoru pro IHNED.cz.
Podle nj si pouze such administrativn pstup neme dovolit tm dn, tm mn zahranin firma.
V jakch sektorech psob esk firmy v Argentin?
eskch firem psobcch v Argentin nen mnoho. Nejsilnjm eskm podnikatelskm subjektem etablovanm v zemi jsou Vtkovice, kter podnikaj ve vrob tlakovch lahv na plyn. el domc konkurenci, tedy obdobn vrob s argentinskm kapitlem. Tlakov lahve se do Argentiny nedovej.
Dle zde psob esk spolenost ZKL, dovejc do zem loiska esk provenience. ZKL el nejen domc vrob loisek (jako je vdsk znaka SKF), ale i dovozm loisek vech znaek z celho svta, od ny po Nmecko.
Jak byste popsal podnikatelsk prosted v Argentin?
Podnikatelsk prosted v Argentin se nijak zsadn neli od standardnho podnikatelskho prosted ve svt. Je zde rozshl sektor soukrom, stejn jako pomrn velk sektor sttn. V zemi psob stejn jako jinde mnostv globlnch nadnrodnch spolenost se svmi produkty, existuje zde mnostv vzjemn si konkurujcch bank, s kapitlem zahraninm i domcm. Daov systm je sloit,ale de facto obdobn systmm znmm ve svt.
Zkladnmi formami firem jsou akciov spolenosti a spolenosti s ruenm omezenm. Zaloen spolenosti nepedstavuje zsadnj problm, migran politika pro cizince je relativn vstcn. Na rozdl od transatlantickch zvyklost je vak zde teba mnohem vce mimo konkurenceschopnosti produktu szet i na dobr osobn vztahy s distributory a zstupci, jde o vztahy tmelen vzjemnm hotnm,nvtvami v rodinch, cestami prodvajcho sem a kupujcho do Evropy.
Dobr dlouhodob obchody lze dlat pedevm s tmi, se ktermi udruji dobr dlouhodob vztahy. Tyto vztahy pak tak umon napklad relativn hladce eit ppadn nesrovnalosti v kvalit i vasnosti dodvky. Pouze such administrativn pstup si neme dovolit tm dn, tm mn zahranin firma.
Zkon je tolik, e se v nich obtn orientuj i zdej prvnci a ppadn soudy se thnou lta. Ve sporech je upednostovna rozumn domluva na ptelskm zklad. Po deseti letech konfrontace a enormnch nklad konen vyhran rozsudek v prvn moci neznamen spravedlnost, to je jen zmaen obchodnch pleitost.
Mohou esk firmy tit z historickho zastoupen podnik z eskoslovenska?
Jednotliv zdej historick zastoupen dvjch podnik zahraninho obchodu jsou ji dlouho zpetrhna. Znaka "Checoslovaquia" vak zde m stle dobr zvuk,zejmna v obrbcch strojch, textilnch strojch, tiskaskch strojch, zbrojastv, spotebnm zbo, motocyklech a kupodivu napklad v kamionech.
Akoliv mnoho z dve zde populrnch eskch produkt ji nevyrbme nebo sem nyn pichzej v stch nadnrodnch firem jako teba autodly i elektromotory, tak na druh stran disponujeme produkty nov zavedenmi, jmenoval bych napklad systmy jzdnho v mstsk hromadn doprav i vhybky pro metro.
Znaka "Repblica Checa" se vak zatm prosazuje pomalu, jednak ve panltin nezn pli dern, jednak Argentinec vtinou ani nev, kde se nachzme. Oije vak dostaten rychle, kdy vyjmenujeme nae sousedn zem, uvedeme, e jsme nstupnickou zem eskoslovenska a e eskm hlavnm mstem je Praha.
Podle naeho hlavnho msta se jmenuje zdej nejkvalitnj a nejdra unka Jamn Praga. Velk, momentln tm nevyuit potencil zde m znaka koda.
Jak na esk firmy dopadaj omezen dovozu, kter prosazuje argentinsk vlda?
Argentinsk vlda pmo neprovd omezen dovozu, sna se spe podporovat domc vrobu, a pokud pesto nen pedmtn produkt v zemi vyrbny dostatenm mnostv a kvalit, tak se pak dov v potebnm mnostv.Napklad injeknch stkaek Argentina vyrob msn zhruba deset milion, ale spotebuje zhruba 40 milion, take 30 milion msn dov. O tch 30 milion mohou soutit firmy z celho svta.
Podobn je to i s dalmi produkty v ostatnch oborech. V nkterch oborech Argentina tm nevyrb, zde jsou nae ance pomrn velk, chci zdraznit obrbc a tvec stroje, kde by mly bt nae ance pomrn vysok. Do prodeje je vak bohuel teba dlouhodob investovat, stejn jako do vvoje a vroby, investice do prodeje naim firmm zatm pomrn chyb. A nklady na prodej jsou zde i vzhledem ke geografick vzdlenosti pomrn vysok.
Jak na n dopad nejistota kolem vvoje smnnho kurzu?
esk export sem probh v dolarech, co zdej zkaznci preferuj, ppadn v eurech. Vvoj devizovho kurzu USD vi mstnmu pesu je tedy spe tmatem pro zkaznka. Lze s jistotou pedvdat, e devalvace argentinskho pesa vi dolaru bude relativn pravideln postupovat.
S jakmi dalmi potemi se esk firmy v zemi potkaj?
Dovozy do zem jsou vcerychlostn. Nkter obory dovej zcela prbn, automaticky zskvaj devizy na nkupy. To je ppad automobilovho prmyslu. Jin obory na tom ji tak dobe nejsou a maj zvan dovozn pote, jako teba luxusn zbo. Nae obory jsou v irokm psmu, kde rozhoduje posouzen potebnosti, posouzen domc vroby, posouzen, zda obor tak exportuje. Toto posouzen je nkdy relativn rychl, nkdy se vak nenosn vlee. S tm mus nai exporti potat.
Jak je v odhad makroekonomickho vvoje zem?
Argentinsk ekonomika ji po adu let roste ron o dv a ti procenta a lze oekvat, e tomu tak bude i v ptm obdob.
Oekvte, e se s odchodem prezidentky Kirchnerov v roce 2015 zmn hospodsk kurz zem? Bude muset zem devalvivat? Zru se omezen dovozu?
Prbn devalvace dlouhodob probh, ke skokov devalvaci nedojde. Z dlouhodobjho horizontu lze oekvat ambice na sjednocen devizovch kurz a snen inflace. Zsadn obrat kurzu odchodem Cristiny Fernndez Kirchnerov nenastane. Argentina byla vdy stt, kter si njakm zpsobem chrn svou ekonomiku.
Krtkou vjimkou byla druh polovina 90. let, kdy se Argentina neregulovan otevela, ale po roce 2001 se opt vrtila k – pro tuto zemi – osvdenmu modelu, tedy k njak form regulace, kter se dle okolnost modifikuje, zmruje, utahuje, mn podle obor a podobn. Nen bez zajmavosti, e nejvt spchy eskoslovenskho vvozu do Argentiny probhly v minulosti prv v obdob tuh regulace.
Argentinsk regulace nen toti diskriminan, m vem "mimo MERCOSUR" vvozcm do Argentiny stejn. Rozhoduje kvalita, cena, dodac lhta, image, poprodejn podpora a obchodn sil.
- esk export jet ek boom podpoen NB. Zisky ale odteou do zahrani
- EKONOM: Vichni proti Nmcm. Kdo pat mezi hlavn kritiky nmeckho spchu?
- Plzesk koda v Mnichov zamstn nmeck techniky. ei pr u doli
Simone Radaicov, iHNed.cz, 13.1.2014 15:58tisknipoli
Open all references in tabs: [1 - 4]