U ped 15 lety Evropsk unie zapoala jednn se sdruenm Mercosur o Asocian dohod. Jednn se za Mercosur astn pouze jeho pvodn lenov: Brazlie, Argentina, Uruguay a Paraguay. Venezuela se stala plnohodnotnm lenem Mercosuru a v roce 2012 a nyn se nachz ve fzi sladn se s vnitnmi pedpisy tohoto seskupen.
EU pedstavuje nejvtho obchodnho partnera pro Mercosur s podlem 20 procent na jeho zahraninm obchodu a souasn i nejvtho investora v tomto regionu. Mercosur je est nejvt vvozn trh pro EU, kdy export v roce 2013 doshl hodnoty 57 miliard eur (pro porovnn esko v roce 2013 vyvezlo do Mercosuru zbo za 416,2 milionu eur).
V poslednch letech se vak vznam Mercosuru v regionu pro EU sniuje ve prospch perspektivnho integranho seskupen s nzvem Pacifick aliance (zahrnujc Mexiko, Kolumbii, Peru a Chile), kter vzniklo v roce 2012. Toto seskupen se vyznauje liberlnm pstupem k obchodu, rostoucm ekonomickm vkonem a zejmna se vemi tmito zemmi m EU uzaven obchodn dohody s preferennm pstupem na trh. Tato skutenost je v kontrastu s Mercosurem, kter prochz vnitn kriz, kdy se z ekonomick platformy stalo spe politick uskupen. Zpomalen ekonomickho rstu zaznamenvaj pedevm Argentina a Brazlie, a tito dva tahouni Mercosuru jdou v tuto chvli stle cestou protekcionismu.
Prv Asocian dohoda mezi EU a Mercosurem, kter byla zatm vyjednvna jako meziregionln dohoda, by mohla pinst zmnu. Ken liberalizace na rovni 90 procent tarif by vznamn zpstupnila trh zem Mercosuru pro evropsk, potamo esk podniky. Nicmn, jak ukazuje historie tohoto vyjednvn, velk problm pedstavuje nastaven mry liberalizace u pstupu na trh prmyslovch produkt ve sttech Mercosuru a zemdlskch produkt v EU. To bylo i hlavnm dvodem, pro byla jednn o dohod v roce 2004 peruena. Oba celky si toti chrn svj trh ve zmnnch oblastech a obvaj se negativnch dsledk pro domc produkci.
Jednn byla obnovena v roce 2010 a pedchzel jim zvazek obou stran, e sv nabdky v pstupu na trh zlep. Zatm ale k vmn uvedench nabdek nedolo. Velk nejasnosti byly spojeny s nejednotnm pstupem Mercosuru ke spolen nabdce, kdy Argentina spe podporovala pomalej postup liberalizace oproti ostatnm lenm, a obas tak nebylo jasn, zda se dalho jednn bude astnit. Jako een se nabz bu vcerychlostn vyjednvn se zachovnm dohody mezi regiony, anebo zahjen jednn o dohod s kadm lenem Mercosuru zvl.
Brazlie, kter je pro EU nejvznamnjm lenem Mercosuru, neustle prosazuje vyjednvn dohody mezi regiony, nikoliv zvl, a tak m na tto dohod nejvt zjem. Na vldu toti tla zejmna brazilsk podnikatelsk veejnost, kter jej uzaven siln podporuje. Pozice Argentiny k dohod i pes pozitivn impulz z bezna 2014 nevypad zatm pli pesvdiv. Za psoben souasn prezidentky se neoekv, e by byla Argentina pipravena poskytnout nezbytnou reciprocitu pro EU.
Jak budou jednn dle pokraovat, uke nkolik nsledujcch msc. Pokud vyjednvn skon krachem, nelze pak v brzk dob oekvat jejich obnoven.
Kristna Chvtalov
oddlen Amerik, MPO
chvatalova@mpo.cz
Prezidentka Argentiny Cristina Fernndez de Kirchnerov (vlevo) pi setkn s nmeckou kanclkou Angelou Merkelovou.
foto: reuters