V mezinrodnch statistikch je esko tet na svt v potu arbitr se zahraninmi investory. Vce takovch spor maj u jen Venezuela a Argentina.
Podle Marie Talaov, kter obranu eskho sttu v arbitrnch zench koordinuje, jsou nyn problmem hlavn spekulativn nroky investor. "To jsou ppady, kdy ns alobce povauje za slabho protivnka a jde do arbitre i pesto, e v, e prvo je na na stran," k editelka odboru mezinrodn prvn sluby na ministerstvu financ.
Povst "slabho hre" si podle Talaov zskal stt po nejvtm prohranm sporu v roce 2003. Tehdy pikzal mezinrodn panel esk republice zaplatit vce ne 10 miliard korun americk mediln skupin Central European Media Enterprises (CME), kter pila o monost provozovat televizi Nova. CME tehdy prokzala, e ady dostaten neochrnily jej investici do televiznho byznysu, kter ovldl bval partner CME Vladimr elezn.
esk republika el investinm arbitrm za vce ne pt miliard korun - tte ZDE
V prvnch letech novho tiscilet se esk stt tak dostal do prvn bitvy s japonskou investin bankou Nomura, kter se domhala kompenzace za ztrtu podlu v Investin a potovn bance. Krachujc banku stt v roce 2000 bhem jedinho ervnovho vkendu pevzal a prodal. O est let pozdji rozhodl arbitrn panel v Londn, e esko investici Nomury pokodilo.
V nsledujcch letech elil stt nejmn 28 dalm sporm s investory, z nich 11 v souasnosti stle b. Vtinu z ji uzavench esko vyhrlo nebo se s investorem dohodlo na narovnn.
Jen v letech 1999 a 2014 se nklady na prvn sluby v tchto sporech vyplhaly na 2,2 miliardy korun. Vyplv to ze statistiky ministerstva, kter ale nezapotv nkter auditorsk a poradensk sluby v oblasti spor s fotovoltaickm prmyslem.
Stt zaplat mj krach
Na otzku, pro je esko podle statistik celosvtov na tetm mst v potu investinch arbitr, odbornci shodn odpovdaj, e krom medializace proher sttu hrla roli i rychlost transformace eskho prmyslu, privatizace a nepipravenost sttnho apartu.
"Vznamnou roli zde hraje nzk rove sttn sprvy," k prvnk Ondej Sekanina, kter se na stran sttu podlel na arbitri s Nomurou.
"Ve srovnn s okolnmi postkomunistickmi zemmi pak nae pozice sten pramen tak z toho, e se nm v obdob transformace podailo pithnout vce zahraninch investic," dodv Sekanina, kter v souasnosti zastupuje v arbitrnm sporu spolenost A11Y.
Ta vyvj pomcky pro zrakov handicapovan a domh se po esku odkodnn za to, e ministerstvo prce a socilnch vc jej produkty dajn patin neproplcelo.
Krl hazardu Ivo Valenta chce po sttu stamiliony - tte ZDE
Podle souasnho i minulho veden odboru prvn sluby ministerstva financ jsou problmem tak domc firmy, kter dky registraci v zahrani mohou vyut ochranu vyplvajc ze statutu zahraninho investora.
"Mra vynalzavosti, se kterou nkte et investoi pouvaj dohody o ochran investic proti vlastnmu sttu jako pojistku pro ppad selhn vlastnho podnikn, je nesmrn vysok," k Radek nbl, kter odbor vedl v letech 2006 a 2013 . Problm eska je podle nho tak stle jet ve vymahatelnosti prva a nzkm prvnm povdom. "A to mnohdy i u tch, kte jsou soust legislativnho procesu. Proto se do naeho prvnho du dostvaj elementy zptn platnosti norem a dal vci," podotk nbl.
Sm po odchodu z ministerstva financ podnik jako poradce v oblasti spor a mediace. Jeho klientem je mimo jin sentor Ivo Valenta, kter pes kypersk spolenosti vlastn loterijn spolenost Synot a arbitrn spor se sttem tak avizoval.
Ddictv nevhodnch smluv
Investin arbitrn spory se tkaj situac, kdy stt svm jednnm mohl pokodit investici zahraninho investora teba tm, e zvhodnil domc konkurenci nebo neekan zmnil legislativu. Rozhoduj se mimo klasick soudy, pomoc mezinrodnho panelu nezvislch rozhodc a opraj se o takzvan vzjemn smlouvy o ochran investic, kter esko a dal vchodoevropsk zem uzavely se zpadnmi stty zpravidla na potku 90. let.
Smyslem bylo poskytnout dodatenou ochranu firmm, kter chtly v regionu investovat miliardy dolar, a tmito investicemi tak pomoci pi transformaci vchodoevropskch ekonomik.
esk republice by mohlo do budoucna pomoci vybednout ze spleti arbitrnch spor tak ruen tchto smluv, mysl si Talaov. Napklad dohoda s Nizozemskem je podle n nevhodn, protoe velmi iroce definuje pojem investice.
Zruen smluv, o kter usiluje cel skupina vchodoevropskch len EU, ale nar na odpor velkch unijnch zem. Posun me pinst nedvn iniciativa Evropsk komise, kter 17. ervna zahjila zen o poruen evropskho prva s pti evropskmi stty kvli jejich neinnosti v tto otzce.
nbl: Arbitr proti eskmu sttu je pro m otzka cti. A je eticky v podku - tte ZDE
Jde o Nizozemsko, Rakousko, Rumunsko, vdsko a Slovensko. Komise je pesvdena, e dvoustrann smlouvy na podporu investic u v rozen EU nejsou teba, sdlila mluv komise Vanessa Mockov.
Byznysovou rubriku Hospodáských novin najdete také na Twitteru.
"Tyto smlouvy mly za kol ujistit investory, kte chtli investovat do budoucch len EU jet v dobch, kdy vi tmto zemm mohli ctit velkou obezetnost," ekla Mockov. "Po rozen EU by ale tato dodaten ujitn nemla bt teba, protoe vechny lensk stty podlhaj stejnm pravidlm jednotnho trhu, vetn pravidel pro peshranin investice," doplnila.
esk republika u doclila zruen arbitrnch smluv se esti zemmi, vetn Itlie a Irska. Podle odbornk ale bude tek zruit ty dal. A otzkou zstv, zda to nen dvojsen. Ukzalo se to na ppadu, ve kterm ochranu vyuil EZ ve sporu s Albni. Loni se firma s balknskou zem dohodla na urovnn za 100 milion eur.
"Nkolik dohod se podailo ukonit, ale z hlediska mezinrodnch tok kapitlu to vdy byly zem mn vznamn," ekl advokt Sekanina. Dal ruen tchto dohod s unijnmi partnery je podle nho nerealistick.
"Zem, kter jsou velkmi pestupnmi uzly mezinrodnho kapitlu, jako teba Nizozemsko, nemaj dvod tyto dohody pedasn ruit," dodal. On sm soud, e toto sil "dl dojem, e hlavnm motivem je snaha snit poet spor. Sprvnj by ale bylo snait se odstraovat jejich piny".
Nejvt spor: Solrnci
Tm Marie Talaov, kter ped nstupem na ministerstvo pracovala vce ne deset let v prvnch firmch v USA, v souasnosti nejvce zamstnv spor se skupinou investor do solrnch elektrren. Arbitr proti sttu zahjili tito podnikatel v roce 2013.
Argumentuj tm, e esko pvodn investory pobzelo k rozvoji technologie daovmi levami, aby zvilo podl energie z obnovitelnch zdroj. Potom je ale pokodilo diskriminanmi opatenmi se zptnou platnost, zejmna dodatenou dan z vnos elektrren.
"spnost eska ve sporech s investory je vysok. Rozhodnut tribunl ukazuj, e mme rozvinut systm ochrany, a tedy nikoho nepokozujeme. To, e nkdo vyhrouje arbitr a m neomezenou monost takovou alobu podat, automaticky neznamen selhn sttu," k Talaov.
Open all references in tabs: [1 - 4]