Argentin, po Brazlii a Mexiku tet nejvt ekonomice v Latinsk Americe, nepineslo nynj stolet nic povzbudivho. Jeho zatek byl tce poznamenn vyhlenm, e stt nen schopen splatit vitelm zhruba 100 miliard dolar. lo o vbec nejvt sttn krach v novodob historii. A jeho dsledky pociuje zem i nyn, kdy kvli etnm sporm s viteli nem pstup na mezinrodn kapitlov trhy, kde by mohla zskat devizy. Potebuje je jako sl nejen na financovn dovozu, ale i doplnn chabch devizovch rezerv a plnn socilnch program.
Argentinsk ekonomika, kter loni meziron vzrostla o 2,9 procenta, se letos ocitla v poklesu. Mezinrodn mnov fond (MMF) ho v jnov zprv odhaduje na 1,7 procenta, ale dal prognzy jsou jet chmurnj. Napklad britsk banka HSBC ve stejnm msci uvedla minus 2,3 procenta. Z dalch jihoamerickch ekonomik je na tom h jenom Venezuela, kde MMF letos pot s tprocentnm poklesem HDP.
UROVNN SPOR S VITELI JE KLOV
Souasn spory se zpadnmi, hlavn americkmi driteli argentinskch dluhopis pedstavuj tiv ddictv posledn krize, je vrcholila v obdob let 2001 a 2002. Vtina vitel pot pistoupila na restrukturalizaci svch pohledvek, take z vloenho dolaru inkasovali asi 33 cent.
Souasn vak jin vitel, mezi nimi americk hedgeov fondy, se znanou srkou nakoupili pvodn dluhopisy. Nyn poaduj, aby jim Argentina proplatila jejich nominln hodnotu. Ta to ovem odmtla. Soud v USA, na kter se fondy obrtily, nsledn rozhodl, e dritel novch (restrukturalizovanch) dluhopis mohou bt vyplaceni pouze za pedpokladu, e souasn se svch penz dokaj i dritel starch dluhopis (par-bonds). Vsledkem je "technick platebn neschopnost" Argentiny.
Prezidentka Cristina Fernndez de Kirchnerov a dal oficiln initel hovo o "supch fondech" a "finannch teroristech" neberoucch ohled na relnou situaci. Vld v Buenos Aires ovem nezbv nic jinho ne s rozezlenmi viteli jednat.
Jak poznamenv britsk list Financial Times, v Buenos Aires panuje nadje, e spor, kvli nmu Argentina nem pstup na mezinrodn kapitlov trhy, se vye bhem bezna a dubna ptho roku. "Zda se to opravdu poda, to je velk otzka," uvd ve zmnnm listu Alejo Costa z investin banky Puente.
STRCE MNY PEDASN SKONIL
Dvryhodnosti Argentin v och investor nepidaly ani spory mezi guvernrem centrln banky Juanem Carlosem Fbregou a ministrem hospodstv Axelem Kicillofem, za nm stoj samotn prezidentka.
Guvernr elil kritice za to, e potkem letonho roku devalvival argentinsk peso o 23 procent a tak zvil rokov sazby. Tm poslednm podle Kicillofa "zmrazil" ekonomickou aktivitu. V tomto nzoru ho podpoila i prezidentka Kirchnerov, kter Fbregovi tak vytkala, e centrln banka nedostaten pln svoji dohlec funkci nad komernmi stavy. Fbrega, kter m v mezinrodnch finannch kruzch solidn povst, nakonec prvnho jna 2014 ohlsil svoji rezignaci. Pitom byl ve funkci teprve od loskho listopadu. Jeho nstupcem se stal Alejandro Vanoli, spojenec prezidentky, kter pedtm foval burzovnmu dohledu.
VYSOK INFLACE A SLBNOUC MNA
Argentina rovn zpol s velmi vysokou inflac. Jej prmrn mra se od roku 2010 podle oficilnch daj pohybuje kolem 10 procent a loni pidala na prmrnch 10,6 procenta. Bhem letonho ledna a jna se hladina spotebitelskch cen meziron zvedla o 21,4 procenta. Mnoz ekonomov vak tento oficiln daj zpochybuj a udvaj vzestup o 30 a 40 procent.
Nezjem investor, kter mohou odrazovat rozshl sttn zsahy do ekonomiky (vetn ochranstv a omezovn pevodu zisk do zahrani) a dal faktory, se projevuje na dlouhodob klesajcm kurzu pesa vi americkmu dolaru. Potkem letonho prosince se dolar smoval za vce ne 8,50 pesa, zatmco na potku ledna za zhruba 6,50 pesa. Slab peso pokozuje i sousedn Uruguay, kde kad rok trv dovolenou 1,7 a 1,8 milionu Argentinc. Ale pobyt na druhm behu eky Rio de la Plata ji kvli slbnouc mn nen dn "levn ps". Prv naopak. Trp i uruguaysk export do Argentiny, hlavn textilu, paprenskho zbo a domcch spotebi.
Prohlubujc se hospodsk tkosti Argentiny stle vce pociuje i jej nejvt partner - Brazlie. Ta do sousedn zem bhem letonho prvnho pololet vyvezla mnohem mn zbo ne ve srovnatelnm obdob loskho roku. Napklad export aut z Brazlie do Argentiny klesl o 35 procent.
Vlda kvli povliv klesajcm devizovm rezervm (nyn 27 miliard dolar) omezila pstup lid i firem k "tvrd mn". O to vce kvete ern trh s valutami, na nm se "blue dolar" prodv za 13 a 14 pesos.
Po posledn krizi mla Argentina dky devalvaci pesa vhodn podmnky pro zahranin expanzi svho prmyslu. Avak jeho konkurenn schopnost v nsledujcch letech podlomily rychle rostouc mzdov nklady na jednotku vroby. Za jejich tempem citeln zaostal rst produktivity prce.
Vlda na nepzniv vvoj odpovdla pijmnm stle novch opaten na ochranu domcho trhu. Ani v souasn dob se netaj tm, e jednm z cl jej hospodsk politiky je nahradit co nejvt st dovozu domc vrobou.
NEUKOJEN HLAD PO ENERGII
Prv v dsledku dovoznch restrikc, ale tak nedostatench investic se zhoruje energetick situace Argentiny, nebo jej vlastn produkce paliv neustle kles. Tba ropy se v obdob let 2003 a 2013 snila skoro o 30 procent na loskch 30,5 milionu tun. Tba zemnho plynu za stejnou dobu klesla zhruba o sedminu na 35,5 miliardy krychlovch metr, vyplv z posledn statistick roenky britskho koncernu BP. Zem je tak nucena stle vce paliv dovet.
Vlda v Buenos Aires tla na ropn firmy, aby pokud mono cel zisk reinvestovaly do geologickho przkumu a rozen tby v Argentin. Problm perostl nrodn rozmr a stal se pedmtem sporu zejmna se panlskem. Argentina v dubnu 2012 zesttnila nejvt ropnou spolenost YPF, jejm vtinovm vlastnkem byla panlsk skupina Repsol. Argentinsk stt se s Repsolem zatkem roku 2014 dohodl na odkodnn ve vi pt miliard dolar.
Zesttovn zahraninch investic a tlak na zahranin tebn firmy, aby veker zisk reinvestovaly v Argentin, vn znehodnocuje argentinsk investin prosted.
NADJN NALEZIT BIDLINHO PLYNU
To je tak dvod, pro se zahranin tebn spolenosti pli nehrnou na ob nalezit bidlinho plynu Vaca Muerta (Mrtv krva), kter v Patagonii zaujm piblin stejnou rozlohu jako Belgie. Americk ad energetickch informac (EIA) jeho zsoby plynu odhaduje na 8,6 bilionu krychlovch metr. Bidlice by mly skrvat tak 16,2 miliardy barel ropy.
Argentina tak potenciln disponuje vtmi zsobami bidlin ropy ne Mexiko a vtm bohatstvm bidlinho plynu ne Brazlie. Za souasn spoteby by j mly vystait na vce ne 150 let a souasn se stt vznamnm zdrojem tolik potebnch deviz. To ve za pedpokladu, e se EIA ve svch odhadech pli neml.
Velkou pekkou me bt souasn energetick politika argentinsk vldy, je uruje ceny energetickch surovin a jejich vvoz zdauje. Bude velice obtn nalzt 140 a 200 miliard dolar, kter je nutn podle expertnch odhad ve Vaca Muerta investovat.
Majetkov podly na nkterch polch tam koupily spolenosti Shell, Total a dal, ale zatm se omezuj jenom na zkuebn vrty. "Bhem uplynulch t let bylo v oblasti investovno jenom 3,7 miliardy dolar," uvd v britskm The Economist Daniel Gerold, editel firmy G G Energy Consultants.
EKONOMIKU DR HLAVN ZEMDLSTV
Argentina je po Brazlii nejvtm istm vvozcem potravin a agrrnch surovin na svt. Loni jich exportovala za skoro 50 miliard dolar, co pedstavovalo kolem 60 procent celkovho vvozu. Stt pitom i tento export reguluje kvtami a uvaluje na nj dan. Vce ne polovinu vmry orn pdy zaujm pstovn sji. Rozshl je tak produkce kukuice a penice. Siln postaven m mlkrenstv a masn prmysl, stejn tak vinastv, kter si upevuje pozici na svtovm trhu.
Argentina v roce 2007 schvlila zkon umoujc vyrbt bionaftu ze sjovch bob. Pidv se do bn motorov nafty, ale tak je urena na vvoz do Evropsk unie.
JEDNN S MERCOSUREM: DN POKROK
Argentina je druhou nejvt a nejlidnatj zem hospodskho seskupen Mercosur (panlsky "Mercado Comn del Sur", tedy Spolen jin trh). leny jsou jet Bolvie, Brazlie, Uruguay a Venezuela. lenstv Paraguaye je momentln z politickch dvod pozastaveno.
Evropsk unie se u lta sna vyjednat s Mercosurem obchodn dohodu, je by zahrnovala nejenom vmnu prmyslovch a agrrnch vrobk a slueb, ale tak snaz pstup firem k veejnm zakzkm.
Jednn bylo oficiln obnoveno na madridskm summitu EU - Mercosur v kvtnu 2010. Od t doby probhlo devt jednacch kol. Ob strany stle pipravuj nvrhy na to, do jak mry otevt svj trh. dn datum, dokdy by se tak mlo stt, ale stanoveno nebylo, sdluje na svm webu Evropsk komise.
Pro Mercosur je Evropsk unie hlavnm obchodnm partnerem, podlejcm se na celkovm zahraninobchodnm obratu jihoamerick estky zhruba ptinou. Vzjemn obchodn vmna v roce 2013 doshla 110 miliard eur, z toho vvoz z Evropsk unie inil 57 miliard eur.
Evropsk firmy do zem Mercosuru vyvej hlavn stroje a dopravn prostedky (46 procent exportu) a chemiklie (22 procent). Opanm smrem jsou to pedevm agrrn produkty (43 procent vvozu ze zem Mercosur).
Vybran fakta o Argentin
- Poet obyvatel: stoupl ze 39,4 milionu v roce 2007 na souasnch 42,1 milionu.
- Nominln hodnota HDP: v obdob 2007-2013 vzrostla v nrodn mn zhruba tikrt, propoten v USD loni inila 605 miliard, ale letos kvli oslaben pesa klesne na 483 miliard dolar.
- Prmrn mra nezamstnanosti: letos v prmru 7,7 procenta, v roce ptm peshne osm procent.
- Prmrn ron kurz argentinskho pesa vi USD loni oslabil na 5,45/USD, letos by to mohlo bt 8,40/USD, pedpovd Citi Research.
- Celkov zahranin dluh: v obdob 2012-2013 klesal, ale od loska opt stoup a dosahuje skoro 25 procent HDP.
- Zem je lenem Svtov obchodn organizace, Mezinrodnho mnovho fondu a skupiny G20. Na regionln rovni pak lenem Jinho spolenho trhu (Mercosur) a Latinskoamerickho integranho sdruen (ALADI).
Platebn styk a smnitelnost mn v Argentin
Oficiln nzev argentinsk mny je Nuevo peso argentino (ARS). Protoe je nzev peso (znak $) spolen s mnami nkolika dalch bvalch panlskch koloni, je pro odlien pouvn znak Arg$. Jedna setina pesa se nazv centavo. V roce 2002 Argentina upustila od navzn pesa na americk dolar. Vldn intervence udruj peso v trendu zen devalvace, ani by vak byl vyeen vrazn rozdl mezi oficilnm a paralelnm smnnm kurzem. Rozdl mezi tmito kurzy se neustle zvtuje.
Hlavnm obchodnm partnerem Argentiny jsou stty sdruen volnho obchodu Mercosur, ke kterm krom Argentiny pat Brazlie, Paraguay, Uruguay a Venezuela. Na druhm mst je Evropsk unie. Klovmi importry jsou Brazlie, USA, na, Nmecko, Mexiko a Japonsko. V Argentin psob dv destky komernch bank. V platebnm styku je v Argentin stle jet rozen pouvn ek. Jak domc, tak i cizomnovou hotovost a eky lze vkldat na et prostednictvm vkladovch automat. eky lze vkldat na et i elektronicky, pokud jsou naskenovan. Argentinsk peso je konvertibiln, avak na repatriaci prostedk a toky pichzejc do zem se vztahuj restrikce. U repatriace me bt za splnn uritch podmnek stka omezena limitem 500 tisc USD msn. Restrikce vztahujc se na repatriaci kapitlu maj negativn dopad na rozvoj zahraninch investic. Kvli svm protekcionistickm opatenm na ochranu vnitnho trhu ve form cel, dovoznch licenc a podobn je Argentina jednou z obchodn nejuzavenjch zem svta.
Helena Port
obchodn editelka oddlen platebnho styku, Citibank
Argentina je po Brazlii nejvtm istm vvozcem potravin a agrrnch surovin na svt. Siln postaven m vinastv, kter si upevuje pozici na svtovm trhu. Na snmku je sklize vna v argentinsk provincii Mendoza.
Foto: Reuters
