Pomník britským obětem války s Argentinou z roku 1982 ve falklandskem hlavním městě Port StanleyFoto: Tomáš Sniegoň
Jižní Atlantik není ani v čase místního léta zrovna pohostinnou končinou. Teď je tam ale obrazně řečeno „horko" kolem dění na sporných Falklandských ostrovech. Jejich obyvatelé se v příštích dvou dnech vyjádří k tomu, jestli chtějí být i nadále zámořským územím Velké Británie.
Nejdůležitější událost od ozbrojeného konfliktu mezi Velkou Británií a Argentinou před 31 lety - tak hodnotí experti referendum o politickém statutu Falklandských ostrovů. Obyvatelé sporného území v něm zítra a pozítří rozhodnou, zda chtějí být i nadále zámořským územím Velké Británie.
Odpověď je už dopředu známá a zní jednoznačně „ano". Falklanďané, přezdívaní „kelpers", nechtějí mít s Argentinou nic společného.
AudioStáhnout
Chystané referendum o příslušnosti Falkland přibližuje zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu ve Velké Británii Jiří Hošek
„Další konflikt o Falklandy už podle mě nikdy nebude, do toho Argentina prostě nepůjde. Britská vláda taky nenechá obyvatele ostrovů nikdy na holičkách," říká v pohodlí svého domu v hrabství Kent předseda Sdružení veteránů falklandské války Tony Davies.
Podplukovník ve výslužbě a důstojník Řádu britského impéria (OBE) jezdí na Falklandy několikrát do roka a nevylučuje, že se tam jednou trvale usadí.
„Jsem smutný z toho, jak Argentina zase celou věc vyhrotila. Člověk by si myslel, že za 30 let od války už její vláda se všemi svými politickými a ekonomickými problémy pochopila, že jediná cesta kupředu vede prostřednictvím dialogu,“ tvrdí Tony Davies a pokračuje:
„Nechápu, proč si argentinská vláda nesedne k jednacímu stolu s britskou a falklandskou vládou. Vždyť by taky mohla těžit z prodeje licencí na rybolov a mohly by se jí týkat budoucí zisky z těžby ropy."
Spor o ropu a zemní plyn
Posledních několik let bylo velmi důležitých i právě kvůli tématu ropy a zemního plynu. Argentinští komentátoři prezentují jako nepřijatelné, že falklandská vláda nadále poskytuje licenci k nerostnému průzkumu okolí ostrovů Velké Británii.
„Strach spočívá v tom, že jakmile Falklandy získají další zdroj příjmů, bude ještě těžší přimět ostrovní úřady i britskou vládu k jednáním o suverenitě," upozorňuje profesor Klaus Dodds z univerzity Royal Holloway.
Památník války o Falklandy v argentinské UshuaieFoto: Kateřina Křenová
Odborník na geopolitiku jižního Atlantiku Dodds připomíná, že současná eskalace sporu o Falklandy jde i na konto výrazných osobností, které stojí v čele zainteresovaných zemí.
„Argentinská prezidentka Cristina Kirchnerová si nade vše přeje vstoupit do historie coby osoba, která vydláždila cestu k vrácení Falkland Argentině. I britský premiér David Cameron se v otázce ostrovů hodně angažuje,“ hodnotí Dodds a pokračuje:
„Považuje za velmi důležité, aby politika vůči Falklandům zůstala pevná a neměnná. V Argentině bylo vždycky zvykem uchýlit se k otázce Malvín, kdykoli se objevila zásadní krize. Dnešek není žádnou výjimkou."
Podle Klause Doddse je zásadní rozdíl v pohledu na obyvatelstvo Falklandských ostrovů. Británie respektuje jeho základní právo na sebeurčení a Falklanďané se netají tím, že chtějí zůstat britským zámořským územím. Argentina ale vůli Falklanďanů (mluví o osadnících Malvín) de facto ignoruje a chce spor řešit čistě s Brity. Nedávno se tak třeba šéf argentinské diplomacie odmítl setkat v Londýně s představiteli falklandské administrativy.
Falklandské ostrovyFoto: ČTK
Open all references in tabs: [1 - 5]