K vrob biopaliv se v Argentin pouv zejmna geneticky modifikovan sja i kukuice. To m velk dopad na tamn zemdlstv - rychle ubv krav a nepstuje se u tolik obil. V souasnosti je Argentina nejvtm svtovm vvozcem biopaliv.
Za poslednch nkolik let zaila produkce biopaliv v Argentin strm rst. Jet v roce 2007 byl tento sektor v zemi v "plenkch" a jeho vroba doshla celkem 180 tisc tun, nyn je Argentina s 2,5 milionu tun nejvtm svtovm vvozcem biopaliv a svtovou trojkou co do jejich produkce.
Biopaliva, kter z velk sti smuj na vvoz, jsou vtanm zdrojem deviz i monost, jak pispt k energetick sobstanosti Argentiny.
Produkce biopaliv je ale v Argentin spojena s celou adou negativnch projev. Pedevm s promnou zemdlstv, kdy plodiny pouvan k vrob biopaliv zabraj stle vce obdlvan pdy. Velkopstitel navc asto pi zabrn zemdlsk plochy vyhnj drobn pstitele i pvodn obyvatelstvo.
Odbornci si pak vmaj i toho, e biopaliva s sebou nesou i morln otaznky – vypstovan plodiny toti nekon na talch lid, ale v motorech aut. V Argentin, kde ije zhruba 40 milion obyvatel, pitom podle odhad nevldnch organizac pes dva miliony lid nem zajitn pravideln psun potravin.
Ztrcme znalosti i rozmanitost
Prim hraje vroba bionafty, kter podle daj Argentinsk komory pro biopaliva (CARBIO) loni doshla 2,5 milionu tun. Z toho celkem 1,6 milionu tun smovalo na vvoz, a to hlavn do zem Evropsk unie (pevn pitom do panlska nebo Itlie). Bioethanolu se pak vyrobilo kolem 190 tisc tun.
V Argentin se pitom k vrob biopaliv pouv zejmna geneticky modifikovan sja i stejn upraven kukuice. A to m velk dopad na tamn zemdlstv.
"V Argentin nyn napklad hodn ubv krav a nepstuje se u tolik obil. Zemdlci kvli pstovn sji pronajmaj pdu, a tm se zmenuje plocha, na kter se chov dobytek," vysvtluje novin Alejandro Haddad, kter se tmatu dlouhodob vnuje.
Dodv, e zejmna pstovn sji je mnohem ziskovj ne v ppad jinch plodin. Sja je podle nj vdy zrukou spchu. "V Argentin se pitom sja tm nej, nen to pro ns bn jdlo," upozoruje Haddad. Nyn se sja pstuje na celkem 55 procentech obdlvan pdy a do budoucna toto slo zejm poroste.
esk firma chce v Peru vyrbt biopalivo z cukrov ttiny. Bojuje o vzcn pozemek - tte ZDE
epkov pout se u roziovat nemus - tte ZDE
Pstovn plodin urench na biopaliva m podle Any Broccoli, profesorky z Universidad de Buenos Aires, je se zabv potravinovou bezpenost a zemdlstvm, dopad zejmna na drobn zemdlce a na indinsk meniny. Postupn zabrn jejich pdy m toti na jejich ivot nedozrn nsledky. Lid jsou vykoenn a novmu zpsobu ivota ve mstech se pak asto nedokou pizpsobit.
Ztrcej tak teba monost vait podle svch zvyklost nebo recept, kter znaj, uvd Broccoli. Podle n Argentina ztrc nejen biologickou rozmanitost, ale i tradice a znalosti lid, kte po stalet ili v souladu s prodou.
"Ve villas (villa je vraz v argentinsk panltin pro slumy, pozn. red.) pak kon lid, kte um vyrbt potraviny, pili ale o svoji identitu a svj zpsob ivota," dodv Broccoli s tm, e tyto lidi ek ve slumech jen chudoba, nezamstnanost a asto i podviva.
Krmme auta msto lid
Produkce biopaliv s sebou pin i morln dilemata. "Abychom zskali dostatek surovin na produkci biopaliv (tedy bionafty nebo bioetanolu), tak musme vyuvat zemdlskou pdu, kter by se dala bn pout k produkci potravin. Tm, e vyrbme biopaliva, tak vlastn pouvme oszenou zemdlskou pdu, abychom 'nakrmili' vozidla msto toho, abychom krmili lidi," uvd Hugo Menzella, odbornk z univerzity v Rosariu.
"Podle mho nzoru bychom tuto kontroverzi mohli vyeit urychlenm vzkumu, kter by nm do budoucna ml umonit produkovat biopaliva z celuloidnch surovin," dodal. Celulza je podle nj rostlinn odpad, kter se na rozdl od kukuice nebo sji ned pout jako potravina.
Profesor Fernando Villela z Univerzity v Buenos Aires je pesvden, e produkce biopaliv nepispv k prohlouben hladu i podvivy ve svt. "Podobn kritiky nemaj dn podloen. V souasn dob se ve svt vytvo 740 kilogram potravin na obyvatele na rok, co je vce ne dostatek k nakrmen vech lid. Pesto ale miliarda lid nem pstup k vyrovnan viv," vysvtluje.
"Dvodem je patn distribuce zdroj. Ti, kte dosahuj rovn nad svtovm prmrem, tedy Evropan, Severoamerian, Japonci a dal, nedlaj dost pro to, aby se distribuce zlepila," mn Villela.
"Pokud se podvme na pklad sji, tak pouze 18 procent z n tvo olej, kter se d vyut k produkci bionafty, zbytek pak kon jako krmen pro zvata. Toto biopalivo je naprosto recyklovateln a nevytv sklenkov plyny,“ dodal.
Cestu finann podpoila organizace lovk v tsni v rmci kampan Food Right Now
- Zrann vetern ptr v minulosti. Argentina spustila seril o vlce o Falklandy
- Jste squattei a referendum byla jen fraka, vzkzala na Falklandy prezidentka Argentiny
- Argentinsk policie zadrela "superhackera", vdci gangu bylo pouhch devatenct let
Simone Radaiov, iHNed.cz, 17.12.2013 17:24tisknipoli
Open all references in tabs: [1 - 6]