Zd se tedy, e pote argentinsk prezidentky s justic nedvnousmrt prokurtoraNismana neskonily. Vyetovn role prezidentky v ppadu se oficiln ujal prokurtor Gerardo Pollicita.
Ped rozhodnutm, zda ji obvinit, prostudoval tm 300 strnek Nismanem vypracovan aloby na Fernndezovou a jejho ministra zahrani Hctora Timermana. Pot se piklonil k nzoru, e obvinn je odvodnn.
Pi toku na Argentinsk centrum idovsk vzjemnosti (AMIA) v Buenos Aires 18. ervence 1994 zemelo ptaosmdest lid a vce ne dv st lid bylo zranno. Atentt je povaovn za nejhor teroristick tok v historii zem, kter m nejvt idovskou komunitu v Latinsk Americe, a dodnes zstv nevyeen.
Nisman v roce 2006 z proveden toku obvinil libanonsk hnut Hizballh, akci podle nj zaplatil rn. V roce 2007 byla zveejnna jmna esti podezelch z atenttu vetn bvalho rnskho ministra obrany. Islmsk republika dodnes jakkoli podl na inu odmt.
Smrt prokurtora
Podle Nismanovch zvr vyetovn se vldn initel vetn prezidentky snaili sedm mu podezelch ze spchn inu oistit, aby tak mohli s rnem zahjit jednn o dodvkch ropy.
Nisman byl den ped tm, ne ml zvry svho vyetovn pedstavit zkonodrcm, nalezen s prostelenou hlavou a pistol vedle sebe ve svm byt v Buenos Aires (vce zde). Podle vyetovatel pitva vylouila ciz zavinn, sama Fernndezov vak prohlsila, e podle n o sebevradu nelo.
Nkte spolupracovnci prezidentky, jej popularita mezi veejnost m klesajc tendenci, ptenobvinn kritizovali jako ohroen stability zem. Je to snaha o destabilizaci demokracie, pronesl tajemnk prezidentky Anbal Fernndez, podle nj obvinn nem dn faktick dopad, ale me rozbouit situaci v argentinsk spolenosti.