Nedln argentinsk prezidentsk volby rozuzlen nepinesly a jmno nov hlavy sttu tak vzejde a z druhho kola v listopadu. Jist ale je, e poprv po 12 letech nebude prezidentem v Argentin dn Kirchner a nstupce Cristiny Fernndez de Kirchner navc zdd ekonomiku, kter se nachz v alostnm stavu. Kvli omezenmu pstupu na devizov trh kupkladu argentinsk rezervy klesly skuten nebezpen nzko. Vtina pozorovatel vak oekv, e souasn argentinsk prezidentka ped 10. prosince svmu nstupci administrativu bez vtch finannch ok pro hospodstv jihoamerick zem.
Lesk a bda argentinsk ekonomiky
Argentinsk ekonomika je na tom skuten bdn. Jdrem problmu je rostouc fiskln deficit, kter nyn odpovd 7 a 8 procentm nrodnho produktu. Tento schodek je navc financovn tiskem penz. Nen tedy dnm pekvapenm, e argentinskou ekonomiku na rozdl od Evropy i USA netrp nzk inflace i dokonce deflace. Naopak, jihoamerick zem proslul hovzm masem a tangem m jednu ze zdaleka nejvych mr inflace na svt. Ta v loskm roce doshla zhruba 30 procent, od t doby vak klesla vlivem pozastaven ekonomickho rstu.
Argentinskmu hospodstv pirozen nepomh ani fakt, e si neme pjovat na zahraninch trzch z dvodu pokraujcch spor s viteli. V roce 2011 tak Argentina zavedla psn kapitlov kontroly, kter vedly k masivnmu nadhodnocen oficilnho devizovho kurzu a zrove prudkmu poklesu kurzu na ernm trhu. Devizov rezervy se od t doby stabiln zmenuj. e je situace neudriteln potvrzuje i fakt, e ist rezervy se do konce roku sn pod hranici 10 miliard dolar.
Argentinky fiskln deficit bhem prezidentskho mandtu Fernndez de Kirchner vrazn vzrostl
Fiskln blance jako % HDP od roku 2005 vetn projekc MMF pro rok 2015 a 2016.
Levice versus pravice
Souasn kandidti na prezidenta Argentiny se tak budou muset vypodat s ekonomickou asovanou bombou. Na jedn stran stoj levicovou peronistickou vldou podporovan kandidt Daniel Scioli. I on uznal, e hospodsk reformy jsou nevyhnuteln. Trv vak zrove na tom, e jakkoliv zmny musej bt postupn. Nicmn Scioli, se nijak jasn nevyjdil, jak podnikne konkrtn kroky, mon i proto, e si chce do voleb udret vldn pedstavitele na sv stran. Jeho poradci vak soukrom piznvaj, e pro nj bude dleit doshnout rychl dohody s mezinrodnmi viteli tak, aby Argentina znovu zskala pstup k mezinrodnmu financovn a zalepila tak rozpotov deficit. Scioli tvrd, e nehodl pikroit k rychlmu odstraovn kapitlovch kontrol nebo devalvaci argentinskho pesa a brn zen devizovho kurzu centrln bankou. Co se te inflace, tu m v plnu snit tak, aby se jej mra do konce jeho volebnho obdob pohybovala v du jednocifernch sel a cl na pilkn zahraninch investic v objemu a 30 miliard dolar ron.
Na stran druh stoj opozin kandidt, Mauricio Macri, milek trhu a stedopravicov starosta hlavnho msta Buenos Aires, kter je jakmsi kandidtem pro zmnu, i kdy se sna utiit veker obavy, e bude lit nemocnou argentinskou ekonomiku doslova okovou terapi. Macri jako pznivce volnho trhu usiluje o normalizaci ekonomikch vztah jihoamerick zem se zbytkem svta a to hlavn v oblasti obchodu a financ, co znamen zrove takt rychl een spor s mezinrodnmi viteli. Jeho clem je obnoven dvryhodnosti a nezvislosti argentinskch instituc. Kapitlov kontroly chce odstranit bez prodlen a argentinsk peso by pot chtl nechat voln plout, co by mohlo do zem pithnout znan investice. Bhem prvnch dvou let prezidentskho mandtu by dajn ml Macri bt schopen snit inflaci na 4 procenta.
Rozhodne listopad
Hlavnm rozdlem v pstupu k een souasn ekonomick situace zem obma kandidty je bezpochyby rychlost s jakou k nmu hodlaj pistoupit. Rizikem Scioiliho je, e by mohl jednat a pli pomalu naopak Macri by mohl postupovat zase a pli rychle. Vsledek prvnho kola prezidentskch voleb, ve kterm si prv Macri pekvapiv vynutil odvetu v kole druhm je zsahem levicov vld. Daniel Sciolli nakonec v prvnm kole zskal tm 37 procent, opozin kandidt Macri potom vce ne 34 procent. Podle argentinskho volebnho zkona mus v prvnm kole vtzn kandidt zskat nejmn 45 procent hlas nebo 40 procent hlas s minimln 10procentnm nskokem na druhho kandidta. O budoucm prezidentovi zem a smru argentinsk ekonomiky se tak rozhodne 22. listopadu.
Zdroj: FT, Elecciones 2015
Patria Online je investin portl s real-time daty zamen na domc a zahranin kapitlov trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financ, makroekonomiky a investic. Samozejmost jsou tak aktuln investin tipy a dlouhodob investin doporuen. Akcie, mny, komodity, investice, doporuen - ve pehledn na jednom mst.
Open all references in tabs: [1 - 8]