Argentina se poosm v historii ocitla v platebn neschopnosti. Druh nejvt zem Latinsk Ameriky u bezmla dv st let doplc na pokulhvajc politick veden populist stdanch vojenskmi pevraty.
Kdy argentinsk ministr financ Alex Kicillof pedstoupil posledn ervencov den ped novine v Buenos Aires, psobil pomrn klidn. Zatmco mezinrodn finann trhy se otsly, dvaatyicetilet ekonom reagoval na propad sv zem do platebn neschopnosti stoicky. Ztra bude prost dal den, svt se toit nepestane, citovala ho mstn mdia. Ostatn Argentina se v podobn situaci neocitla poprv. Vlastn ani podruh i potet.
Stn krachu se nad druhou nejvt zem Latinsk Ameriky zaal it v jej bezmla dvousetlet historii u poosm. I sttn bankrot u zaila. Vtina obyvatel vce ne tyicetimilionov zem si navc dobe pamatuje: Argentina finann padla ped tincti lety. A i souasn napjat stav je dsledkem thle krize.
Vzestup a pd
Zkrachovalou zemi, v n miliony lid pily ze dne na den o celoivotn spory, tehdy ode dna vythly pjky vitel, kte nakoupili sttn dluhopisy. Banky, fondy i spekulanti je podili za zlomek ceny s pslibem pozdjho vyplacen v cel hodnot. Nco takovho se ale u ped vce ne dekdou jevilo jako vcemn nemon a s postupem asu vlda tehdejho prezidenta Nstora Kirchnera pesvdila vtinu vitel, aby zemi velkou st dluhu odpustili. Takzvan restrukturalizace dluhopis nastala v roce 2005 a pak jet jednou, o pt let pozdji.
Ne vichni ale na pravu dluhopis pistoupili, ti hedgeov fondy restrukturalizaci odmtly a vc daly k soudu. A ten jim naposledy v polovin ervna dal za pravdu: Argentina mus spolenostem, jim vlda souasn prezidentky Cristiny Fernndezov Kirchnerov k sup fondy (fondos buitres), zaplatit dluhopisy v cel hodnot, co je nco pes 1,33 miliardy dolar. Dokud tak neuin, nesm vyplatit dn jin vitele. I kdy by mohla, Argentina toti penze na tu m.
V onen posledn ervencov den vlda plnovala poslat dal spltku vlastnkm upravench dluhopis, 539 milion dolar ale zstalo uloench v newyorsk bance Mellon. Americk soudce Thomas Griesa, jen svm ervnovm verdiktem podpoil sup fondy, toti zarazil jakoukoli platbu, dokud jihoamerick zem nevyrovn dluh s alujc stranou. Buenos Aires rozsudek oznailo za nespravedlnost, na ni je vak zem od gring ze severu zvykl. Spor eil soud v New Yorku, protoe Argentina pesunula celou svou jurisdikci nad investinmi spory do USA u ve 40. letech minulho stolet. Tehdy usilovala o jin vry, kvli jejmu vgnmu soudnictv vak hrozilo, e by je nedostala.
Osmou nejvt zem svta - Argentina je rozshl jako Francie, Nmecko, panlsko, Velk Britnie, Itlie, vdsko, Norsko a Finsko dohromady - trp pjky, vry a ob zahranin dluhy skoro od zatku jej existence. Motto zem, podobn jako nkterch dalch latinskoamerickch stt, by slovy historika Jiho Chalupy mohlo bt rychl a strm vzestup a jet rychlej a strmj pd. A do 50. let dvactho stolet pitom Argentina patila do prestin skupiny nejbohatch nrod. Buenos Aires bylo vedle New Yorku nejdleitjm mstem na pobe Atlantiku a ve 30. letech se po tamn metropoli a okol prohnlo tm pl milionu aut, tedy stejn jako v tch nejvysplejch evropskch zemch. Jene u tehdy zem fungovala z velk mry na zahranin dluh.
Tranzitn obchodn velmoc
zem Argentiny, kter zskala nezvislost v roce 1816, nikdy nepatilo k oblastem, je by panlt koloniztoi vrazn rozvjeli. Madridu staila bohat, a se zdlo nevyerpateln nalezit zlata a stbra v laplatsk oblasti, kter pes ti sta let plnila panlskou krlovskou pokladnici. Dky obm zsobm nerostnho bohatstv se Argentina v 19. stolet stala tranzitn obchodn velmoc. Nakupovala v Evrop, hlavn ve Velk Britnii, a rozprodvala zbo po cel Americe. Sama vak tm nic neprodukovala a zhy se ukzalo, e ani zsoby zlata nejsou nekonen. Mlad nezvisl zem vak nabzela i rodnou pdu, take s koncem stolet zaali obchodnky stdat dobytki a majitel latifundi. K rozkvtu zem pispval i pliv imigrant. V letech 1857 a 1943 dorazilo k argentinskm behm necelch sedm milion pisthovalc, z nich polovina zstala v zemi natrvalo. Zprvu pijdli lid z Evropy, pozdji pevili pisthovalci z okolnch latinskoamerickch zem.
Argentina se ale od samho zatku sv existence potkala i s rostouc inflac. Sttn kasu dmaly nkladn boje proti indinm pi roziovn zemdlskch pd, zatmco majitelm latifundi, kte prodvali sv zbo - hlavn dobytek a ov vlnu -, inflace pochopiteln vyhovovala. Argentina se mnila. Nebo spe Buenos Aires a nkter dal velk msta se mnila, provincie zstvaly i nadle chud a zaostal. Buenos Aires alias Pa Latinsk Ameriky, kde jet v polovin stolet lid umrali kvli epidemim zpsobenm patnmi hygienickmi podmnkami, si koncem stolet nezadala s Pa i Londnem. Jene na zlepovn ivotnho standardu obyvatel nestaily jen penze z vlny a masa. Argentinsk vlda si zaala pjovat v cizin a vydala se na drhu zadluen, kterou a na nkolik prchavch djinnch okamik neopustila.
Nekonen zplatovn
Prvn krach zemi hrozil u v 70. letech 19. stolet. Tehdy hrozbu, e sttn kasa nebude mt penze na spltky zahraninho dluhu, odvrtilo zven produkce vrobk na export. Pece jen zem tehdy mla jet tisce kilometr rodnch, neobdlanch pamp. Pda ostatn odvrtila riziko krachu i v dalch letech. V roce 1890 u ale Argentinu zashla ekonomick krize, zahranin dluh doshl obch rozmr - zem dluila 60 milion pesos, vce ne 60 procent svho exportnho zisku. Pesto se udrela a znovu se vratce a nakrtko piblila k vrcholu, jeho se pak naposledy dotkla tsn po druh svtov vlce, kdy sytila vlkou zdecimovanou Evropu.
Druh polovina minulho stolet se vak v zemi pod Andami nesla ve znamen tdrch populistickch vld levicovch politik stdanch vojenskmi pui a nadvldou militantn junty generla Videly, bhem nich zem nkolikrt finann zkolabovala. A v 90. letech Argentin rozhodn nepomohla fixace 1 : 1 smnnho kurzu pesa vi dolaru. Tehdej vlda tak chtla bojovat proti ob inflaci, nsledovalo ale znien vekerho vvozu. Kdo by tak v takovm ppad chtl obchodovat, kdy okoln zem nabzely zbo mnohem levnji.
Po letech tvrdch krt a pd dnes u bezejmennch prezident Argentina dokloptala k osudnmu 23. prosinci 2001, kdy poprv v historii vyhlsila sttn bankrot. A te, sotva tinct let pot, Argentinci znovu sklouj slova, kter je paradoxn vzhledem k jejich zsobm nerostnho bohatstv a rodn pd provzej po celou historii. Jen mlokdo sice v, e zem me vskutku znovu zkrachovat, ale najt zpsob, jak tamn ekonomiku - msto nekonenho zplatovn - uzdravit, je stle v nedohlednu.
LN, 23.8.2014