„Po léta si váleční veteráni stěžovali na hrozné podmínky během konfliktu, kdy chyběly i adekvátní kabáty a boty,” uvedl Ignacio de los Reyes v Buenos Aires.
KOMENTÁŘ DNE:
Chaos v české zahraniční politice trvá - Individualismus v české diplomacii komentuje Jiří Pehe. Čtěte zde
Hrozné podmínky potvrdila svědectví, která byla dlouhá léta uložena v armádních archivech, vojáci byli trestáni výpraskem, když opustili svá stanoviště a vydali se shánět jídlo, neboť trpěli hladem. Někteří z nich byli zavíráni do prázdných hrobů a podrobováni dalším druhům mučení.
Jeden z vojáků například vypověděl, že jej jistý důstojník svázal na rukou a nohou a nechal osm hodin ležet obličejem v mokrém písku chladného falklandského pobřeží. Jiný někdejší člen armády musel podle BBC podstoupit operaci, když jej nadřízený za trest kopal do varlat.
„Tyto dokumenty vynášejí na světlo fakta, která byla tolik let armádou skrývána,” komentoval otevření archivu člen organizace válečných vysloužilců Ernesto Alonso.
Stovky veteránů spáchaly sebevraždu
Za vlády vojenské junty se v dubnu 1982 vylodily na ostrovech jednotky argentinských vojáků. Británie okamžitě zareagovala a po krátkém ozbrojeném konfliktu získala ostrovy zpátky.
Během války zahynulo na 650 argentinských vojáků, další více než tři stovky traumatizovaných veteránů později spáchaly sebevraždu. Britů padlo 255.
Ačkoli i současná argentinská vláda trvá na tom, že ostrovy patří Argentině, k žádné změně jejich statutu se neschyluje. V předloňském referendu jasná většina z přibližně 2800 obyvatel hlasovala pro setrvání pod britskou správou.