Armda bhem roku 1976 vyslchala a muila 24 len odborov rady tovrny Ford ve mst General Pacheco, kter je severnm pedmstm metropole Buenos Aires. Vyetujc soudkynv terkonstatovala, e existuj siln dkazy ukazujc na zodpovdnost zmnn trojice jako strjc nos a tch, kdo o represlich vdli.
Obalovni byli ze zloin proti lidskosti. ech podle serveru usatoday.com zastval post editele tovrny, dvojice Argentinc mla na starosti personln a bezpenostn otzky.
Nkdej manaei, kterm je nyn vce ne 80 let, dajn pispli k identifikovn odbor mezi tehdejmi zhruba 7 000 zamstnanci tovrny a tak vojenskmu reimu poskytli prostory tovrny k jejich muen. Trojice adm mimo jin dala fotografie a adresy zamstnanc. Reim odbore drel v nkolika vznicch a propustil je zhruba po jednom roce.
Ppad bvalho veden Fordu je soust nov vlny vyetovn, kter je zameno na podporu, kterou diktatura mla u korporac, uvedl usatoday.com.
Bhem vojensk diktatury v Argentin v letech 1976 a 1983 podle daj organizac hjcch lidsk prva beze stopy zmizelo okolo 30 000 lid.