Argentinsk prezident Mauricio Macri, kter se doprezidentskho palce dostal loni vprosinci, slav prvn velk politick spch. Buenos Aires se podailo vyjednat kompromis se skupinou asi 50 tisc italskch vitel. Ti pobankrotu zem nekvli navrazn oezn hodnoty svch dluhopis amsto toho lta poadovali vyplacen jejich pln ve isrokem.
Vitel pvodn dali stku 2,5 miliardy dolar, tedy vpepotu kolem 60 miliard korun. Argentincm se ale podailo jejich poadavek snit. Nakonec jim zaplat 1,35 miliardy dolar.
Dohoda sinvestory zItlie pedstavuje vznamn precedent. Buenos Aires se toti nyn sousteuje navyjednn obdobnho kompromisu tak sdalmi viteli, kte poaduj vyplacen cel hodnoty bond isrokem.
CzechTrade ru po dvou letech zastoupen v Argentin. et vvozci to tvrd odmtaj - tte ZDE
Dohoda sviteli m pro prezidenta Macriho zsadn vznam. Bez n se Argentina nevrt nafinann trhy anebude si moci pjovat. Zem, kter nyn prochz reces, ale nutn potebuje finance zezahrani, ato aby mohla financovat svj rozvoj.
Jednn se supy
Napelomu let 2001 a2002 Argentina prola bankrotem. Ponm se sst vitel dohodla nasekrtn hodnoty dluhopis, ato a o70 procent. Zhruba sedm procent vitel ale takovou dohodu odmtlo.
Vedle skupiny investor zItlie se mezi n ad napklad idrobn vitel zdalch evropskch zem idomovsk Argentiny atak velk hedgeov fondy zUSA.
Prv hedgeov fondy asto zskaly argentinsk dluh a pobankrotu, atedy svraznou slevou. Iproto je Argentinci vele sbvalou argentinskou prezidentkou Cristinou Fernndezovou oznauj za"sup fondy". Ty celkem poArgentin poadovaly devt miliard dolar.
Jak vyzrt na "sup" fondy. Monou cestou je klauzule o kolektivn akci - tte ZDE
Vbec nejhlasitji vystupuje americk investor Paul Singer, kter stoj vele fondu Elliott Management Corporation. Ten u vminulosti proslul svoj nekompromisn taktikou aostrm stylem vyjednvn.
Pesto ale spor mezi Argentinci afondy zejm poletech spor asoudnch tahanic m kekonci. Vlda pod dohledem prezidenta Macriho nabdla hedgeovm fondm vyrovnn ve vi 6,5 miliardy dolar.
"Je to historick prlom. Pedstavuje dleit krok kvyeen argentinskch dluhovch pot," komentoval vamerickm tisku nabdku meditor Daniel Pollack, kterho jmenoval soud veSpojench sttech.
Stouto nabdkou u souhlasily dva zesti velkch fond− jmenovit Montreux Partners aDart Management. Dal se kn prozatm oficiln nevyjdily. Server El Economista ktomu uvedl, e Argentinci oekvaj dohodu "kadm dnem".
Jet nen vyhrno
Experti varuj, e jet nen vyhrno. Prezident Macri, pro kterho m dohoda klov vznam, mus vyjednan kompromis tak prosadit vargentinskm Kongresu.
Tam ale jeho koalice Cambiemos nem vtinu. Prezident si tak mus zajistit podporu alespo sti opozice. Ato nebude snadn. Vtina Argentinc stejn jako pedchzejc prezidentka Cristina Fernndezov nesouhlas stm, aby Buenos Aires supm fondm ustupovalo.