Nisman vyšetřoval teroristický útok na židovskou komunitu v Buenos Aires v roce 1994, z něhož justice viní sedm teroristů z libanonského radikálního šíitského hnutí Hizballáh, které prý zaplatil Írán. Při útoku zemřelo 85 lidí. Podle Nismanových závěrů se vládní činitelé včetně prezidentky snažili podezřelé očistit, aby tak mohli s Íránem zahájit jednání o dodávkách ropy. Vláda obvinění odmítla.
Den před tím, než měl závěry svého vyšetřování předložit zákonodárcům, byl Nisman nalezen 18. ledna s prostřelenou hlavou a pistolí vedle sebe ve svém bytě v Buenos Aires. Podle vyšetřovatelů pitva neprokázala cizí zavinění, sama Fernándezová však prohlásila, že podle ní o sebevraždu nešlo. Také uvedla, že Nisman dospěl ke svým závěrům na základě falešných informací, které mu poskytl jistý „ničemný" agent argentinských tajných služeb v rámci spiknutí, které mělo za cíl zkompromitovat vedení země.
Argentinský úřad tajných služeb, známý pod zkratkou SI, vznikl v roce 1948 jako civilní agentura pro zahraniční rozvědku i kontrašpionáž. V letech 1974 až 1983 úřad sloužil vojenské juntě k pronásledování oponentů. Přežil přechod k demokracii po roce 1983, ale podle BBC i v posledních letech čelil kritice, že pro některé zájmové skupiny sleduje novináře, politiky, soudce či prokurátory.
Prezidentka Fernándezová nedávno prohlásila, že úřad SI si zachoval svou strukturu z doby vojenské vlády. Smrt jednapadesátiletého prokurátora Nismana byla podle prezidentky součástí snahy o její diskreditaci, na kterém se prý podílel příslušník tajných služeb.