Argentina musí zaplatit "supím" fondům 26 miliard, rozhodl soud v USA

V ppadu jde o penze pro vitele, kte se po sttnm bankrotu Argentiny v roce 2002 odmtli zapojit do pln na restrukturalizaci sttnho dluhu. Vce ne 90 procent vitel tehdy pistoupilo na snen hodnoty dluhopis a o 75 procent. Nkte vitel, vetn fond Aurelius Capital Management a NML Capital miliarde Paula Singera, se ale rozhodli poadovat soudn cestou plnou hodnotu dluhopis.

Zaplatit 1,33 miliardy dolar hedgeovm fondm nadil Argentin loni v srpnu soud v New Yorku. Nejvy soud v USAv pondlponechal tento verdikt beze zmny. V dalm dnenm verdiktu pak stanovil, e dritel neproplacench argentinskch dluhopis se mohou obrtit na americk soudy, aby Argentinu pimly zveejnit soupis majetku mimo USA. To by mohlo vitelm usnadnit vymhn pohledvek.

Je to riziko pro zemi i finann trhy, tvrd Argentina

Argentina v soudnch dokumentech uvedla, e bude mt problm uhradit dlunou stku v pln vi a soubn obsluhovat restrukturalizovan dluh. V takovm ppad "bude Argentina objektivn muset elit vnmu a bezprostednmu riziku platebn neschopnosti" s dsledky nejen pro zemi samotnou, ale i pro finann trhy, stoj ve spisech, kter Argentina pedloila soudu.

Dritel dluhopis to ale podle agentury Reuters zpochybnili. Dkazy pedloen k nim soudm pr ukzaly, e Argentina si platbu me dovolit.

Argentina se dluh zdrhala zaplatit mimo jin proto, e zbyl vitel podle n pat mezi takzvan sup fondy. Ty vyhledvaj rizikov investice a v, e se jim poda z nich dostat co nejvce.

Argentinsk premir Jorge Capitanichv pondlprohlsil, e spekulativn fondy ohrouj stabilitu mezinrodnho finannho systmu. V podobnm duchu se u o vkendu vyjdila prezidentka Cristina Fernndezov. Ta po verdiktu americkho soudu oznmila, ev pondlve 21:00 mstnho asu (ter 02:00 SEL) pednese projev v televizi.

Experti tvrd, e rozhodnut by mohlo povzbudit jin investory k tomu, aby v budoucnu tak odmtli pistoupit na snen svch pohledvek vi zadluenm vldm. V zemch, kter se ocitnou ve finannch problmech, by to mohlo ohrozit dleit plny na restrukturalizaci dluhu.

Zem m dostaten rezervy, je si jist ekonom

Napklad ekonom Ramiro Castineira ze spolenosti Econometrica agentue AP ekl, e rozhodnut americkho soudu automaticky neznamen platebn neschopnost. Stle pr plat, e je teba dohodnout se na form spltek. "Zem m dostaten rezervy a pokud uke vli platit, finann prostedky bezpochyby zsk," ekl.

Na rozhodnut americkho soudu prakticky okamit reagovaly finann trhy. V dolarech denominovan argentinsk dluhopisy vzan na hrub domc produkt klesly o deset procent, zatmco argentinsk peso na ernm trhu spadlo k dolaru o vce ne dv procento na 12 pesos za dolar. Prudce se naproti tomu zvily nklady na pojitn argentinskch dluhopis ped rizikem platebn neschopnosti Argentiny.

Leave a Reply