Souasn vlna nepokoj je podobn tomu, co se udlo pedminul rok v Londn. Sociln deprivovan oban, ve vtin ppad mlad delikventi pochzejc z extrmn chudch tvrt (v Argentin oznaovanch villas), se za neptomnosti policie, kter stvkovala za zven mezd, vypravili rabovat do obchod, supermarket a v menm procentu ppad i do dom. astnci rabovn vyuili sociln st, na kterch se domlouvali, do kterch oblast se vydaj.
Pestoe rabovn zaalo pvodn jen v provincii Crdoba, kter pat k nejbohatm v zemi, postupn se rozilo i do dalch st zem, kter ji jsou podstatn chud - Chaco, Tucumn, Entre Ros a dal. Policie na vlnu nsilnost nezareagovala a majitel obchod byli vydni na milost a nemilost davu tonk. Mnoho z nich se tedy rozhodlo vzt ochranu svho majetku do vlastnch rukou a vypravili se se zbranmi sv obchody brnit.
Zatmco v ulicch mnohch argentinskch mst panovala nejistota a vtina obyvatel radji vbec nevychzela ze svch domov, argentinsk politick elita se rozhodla oslavit 30 let nvratu k demokracii. To vyvolalo vlnu protest, podle kterch se mla exekutiva v ele s prezidentkou Cristinou Kirchner zamit na een situace. Svou neschopnost si vak dokzali obhjit pomoc obvinn antidemokratickch sil ze spiknut, jeho clem m bt svren demokracie. Protesty mly dajn bt naplnovan a zahjen tak, aby naruily prbh oslav. Prezidentka nepmo obvinila nkter policejn funkcione, e situaci s protesty za zven plat v jednotlivch policich nap zem domluvili a vytvoili tak bezpenostn vakuum, ve kterm mohlo k rabovn dojt. Tato obvinn jsou pochopiteln naprosto nesmysln, eho si je vtina veejnosti vdoma. Argentinsk msta jsou velice nebezpen a zloin i nsil jsou na dennm podku i v oblastech, kter jsou v porovnn s ostatnmi bohat.
Zsadn problm vak nen v tom, kdo je za rabovn zodpovdn, ale v otzce, jak bylo mon tak rychle destabilizovat celou zemi. Odpov lze najt ve tech souvislostech. V prvn ad panuje v Argentin obrovsk nerovnost mezi chudmi a bohatmi. Ve druh je tento negativn jev doprovzen vleklou kriz spojenou s inflac, kter dosahuje destky procent. Za tet je mon pozorovat tdn konflikt, kter byl a doposud v latentn fzi. Stedn tda je v nm ponechna v konfliktu s tdou nejni a stv se opakovan rukojmm politik, policie i dokonce nadnrodnch korporac (nap. Monsanto, Chevron).
Pestoe demokracie pinesla obanm svobodn volby i svobodu slova, rozhodn nelze hovoit o spchu. Souasn rabovn ukazuje, e ekonomick model, kter zaal budovat pedchoz prezident Kirchner, nebyl v otzce socilnho zaleovn chudch obyvatel spn. Bez silnho a odhodlanho bezpenostnho apartu argentinsk demokracie prost nefunguje, protoe strukturln problmy jako chudobu, nevzdlanost, i nerovnost eit neum.